Švýcarské medaile
Švýcarské medaile spojuje hlavně tradice spolkových střeleckých slavností, které se konají od roku 1824. K nim vycházely pamětní ražby – nejprve střelecké tolary s platební hodnotou, od konce 19. století především soukromé střelecké medaile, kterým se přesto dál říkalo střelecké tolary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná střelecká medaile vydaná v Ženevě roku 1896 je připomínkou tradičních švýcarských střeleckých slavností, které na konci 19. století představovaly významnou společenskou...
Pamětní medaile vydaná u příležitosti střeleckého festivalu roku 1898 připomíná významnou tradici švýcarských střeleckých slavností. Symbolika obránce vlasti a kantonálních...
Ovládací prvky výpisu
Moderní švýcarská spolková střelecká slavnost, Eidgenössisches Schützenfest, se poprvé konala roku 1824 v Aarau, kde zároveň vznikl Švýcarský střelecký spolek. V 19. století se pořádala zpravidla každé dva až tři roky v jiném městě, mimo jiné v Basileji 1844, v Ženevě 1887 a v Neuchâtelu 1898.
Ke slavnostem vycházely pamětní ražby. Tradici střeleckých tolarů založil roku 1842 kanton Graubünden čtyřfrankovou mincí ke slavnosti v Churu. V letech 1855–1885 razila střelecké tolary spolková mincovna; velikostí i obsahem stříbra se shodovaly s pětifrankovou mincí.
Po roce 1885 připomínaly slavnosti hlavně medaile soukromých výrobců ze zlata a stříbra, jimž se přesto dál říkalo střelecké tolary; spolková mincovna vydala střelecký tolar už jen v letech 1934 a 1939. Samostatnou skupinou jsou medaile, které střelci dostávali za výkon.
