Tabarystánské hemidrachmy
Tabarystánské hemidrachmy jsou stříbrné poloviční drachmy z Tabaristánu, oblasti na jižním břehu Kaspického moře. Razili je místní vládci z rodu Dábujídů a po připojení země k abbásovskému chalífátu roku 761 i místodržitelé chalífy, kteří zachovali sásánovský vzhled mince s poprsím v koruně a ohňovým oltářem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu, ražená za vlády místního vládce Sulajmána v rámci abbásovského chalífátu, představuje pozoruhodné propojení islámské moci s...
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu pochází z období vlády abbásovského chalífátu a představuje výjimečné spojení islámské moci s místní sásánovskou tradicí. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Tabaristán je historická oblast na severu Íránu mezi Kaspickým mořem a pohořím Alborz s centry v Amolu a Sárí. Po pádu sásánovské říše si tu místní vládci z rodu Dábujídů udrželi nezávislost na Arabech až do roku 761. Razili stříbrné poloviční drachmy podle sásánovského vzoru; mince zanechal například Farruchán Veliký, který vládl v letech 712–728.
Po dobytí Tabaristánu abbásovským vojskem a zajetí posledního dábujídského vládce Churšída připadla ražba místodržitelům chalífy. Ti vzhled hemidrachem nezměnili: dál nesly poprsí v koruně sásánovského typu a na rubu ohňový oltář se dvěma strážci. Hemidrachmy se razily například za místodržitele Chálida ibn Barmaka kolem let 770–771 a ražby místodržitelů a dalších úředníků pokračovaly zhruba do poloviny 90. let 8. století.





