Tetraassariony
Tetraassariony představovaly bronzové mince v hodnotě čtyř assů používané v římských provinciích východního Středomoří od 1. do 3. století n. l. Ražené především v Sýrii, Malé Asii a na Kypru nesly portréty císařů s řeckými nápisy a místní božstva. Pro sběratele nabízejí tetraassariony dostupné svědectví o kulturní syntéze římského a helénistického světa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Tetraassariony vznikly jako provinciální adaptace římského měnového systému v řecky mluvících oblastech východního Středomoří během principátu. Název pochází z řeckého τετραασσάριον označující čtyři assy, základní bronzové jednotky římského systému. Historie tetraassarionu dokumentuje snahu sladit římskou administrativu s místními tradicemi a ekonomickými zvyklostmi helénistického východu.
První tetraassariony razily syrské mincovny za vlády Augusta a Tiberia. Antiochijské tetraassariony jako největší a nejkvalitnější nesly portrét císaře s latinským nápisem na aversu a místní motivy s řeckými legendami na reversu. Tyché Antiochie sedící na skále Silpios s personifikací řeky Orontes představovala ikonický motiv. SC (Senatus Consulto) v exergu zdůrazňovalo římskou autoritu.
Kyperské tetraassariony představovaly specifickou skupinu s unikátní ikonografií. Zeus Salaminios stojící s orlem a žezlem nebo Afrodité Pafia dokumentují pokračování místních kultů pod římskou vládou. Portréty císařů od Klaudia po Caracallu doprovázely řecké nápisy ΑΥΤΟΚΡΑΤΩΡ ΚΑΙΣΑΡ. Dvojjazyčnost mincí odrážela multikulturní charakter ostrova.
Maloasijské města razila tetraassariony s vlastními variantami. Efezské tetraassariony zobrazovaly Artemis Efezskou v charakteristickém oděvu s mnoha prsy. Pergamon razil mince s Asklepiem a hadem, Smyrna s Nemesis nebo Kybele. Každé město zdůrazňovalo svou identitu prostřednictvím místních božstev a hrdinů.
Technické parametry tetraassarionů se lišily podle mincovny a období. Váha kolísala mezi 12-18 gramy bronzu, průměr dosahoval 25-30 milimetrů. Kvalita ražby závisela na ekonomické situaci - prosperující období přinášela detailní provedení, krize vedla k hrubším ražbám. Zelená patina typická pro východní bronzy dodává těmto mincím charakteristický vzhled.
Za dynastie Severovců dosáhly tetraassariony největšího rozšíření. Caracallovy tetraassariony s radiate korunou nebo Julia Domna s Demetér dokumentují snahu o dynastickou propagandu. Elagabalus a Severus Alexander razili poslední masové emise před krizí třetího století. Provinciální mincovny postupně zanikaly s centralizací ražby.
Ikonografická pestrost tetraassarionů překonává standardní římské bronzy. Agonistické motivy zobrazují místní hry a festivaly, architektonické scény dokumentují významné stavby, mytologické výjevy připomínají lokální legendy. Homonoia mince oslavující přátelství mezi městy představují unikátní fenomén městské diplomacie.
Pro současné sběratele nabízejí tetraassariony cenově dostupný vstup do provinciální numismatiky s obrovskou typovou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci kulturní syntézy římského impéria, kde místní tradice přežívaly pod římskou správou, vytvářejíce jedinečnou směs klasické řecké kultury, orientálních vlivů a římské administrativy v cosmopolitním prostředí východního Středomoří.
