Tetradrachmy Alexandra III. Velikého
Tetradrachmy Alexandra III. Velikého jsou stříbrné mince attické váhy kolem 17,2 gramu s hlavou Hérakla v lví kůži a Diem sedícím na trůnu s orlem. Razilo je přes třicet mincoven Alexandrovy říše od Makedonie po Babylon a s jeho jménem se vydávaly ještě přes dvě století po jeho smrti v roce 323 př. n. l.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Tetradrachmy Alexandra III. Velikého jsou nejrozšířenější stříbrnou mincí helénistického světa. Alexandr, makedonský král v letech 336–323 př. n. l., opustil u stříbra váhový standard svého otce Filipa II. a přešel na attickou soustavu, na níž stála i athénská tetradrachma. Jeho tetradrachma vážila kolem 17,2 gramu a vyrovnala se tak mincím athénského standardu.
Obraz zůstal po celou dobu ražby stejný: na líci hlava mladého Hérakla v lví kůži, mytického předka makedonského královského rodu, na rubu Zeus na trůnu s orlem na natažené pravici a žezlem v levici. Za postavou stojí jméno ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ – „Alexandrova“ – k němuž na části ražeb, hlavně pozdějších, přibyl titul ΒΑΣΙΛΕΩΣ, tedy „krále“. Drobné symboly a monogramy v poli rubu určují mincovnu a emisi.
Tetradrachmy razilo přes třicet mincoven od Makedonie po Babylon. Hlavní evropskou dílnou byla Amfipolis, na východě se razilo například v Tarsu, Sidónu či Babylonu. Jednotný vzhled mincí z celé říše usnadňoval jejich oběh na rozsáhlém území od Řecka po Mezopotámii.
Po Alexandrově smrti pokračovali v ražbě jeho nástupci, diadochové, a později i řada měst v Malé Asii a na pobřeží Černého moře, která tetradrachmy alexandrovského typu vydávala ještě ve 2. století př. n. l. – například pamfýlský Aspendos. Jméno Alexandra na minci proto samo neurčuje dobu ražby; tu prozrazuje mincovna a kontrolní značky. Lysimachovy tetradrachmy s Alexandrovým portrétem s rohy Amóna nejsou Alexandrova ražba.





