Tetradrachmy Carina
Tetradrachmy Carina jsou billonové mince alexandrijské mincovny z krátké vlády císaře Carina (283–285). Egypt si i pod římskou vládou držel vlastní uzavřený peněžní oběh a jeho tetradrachmy nesly řecký opis a letopočet počítaný podle roku císařovy vlády, takže je lze datovat na rok přesně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrná tetradrachma Thasu s motivem Dionýsa a Hérakla patří k výrazným hellénistickým ražbám severního Egejského moře. Spojuje obchodní význam ostrova, dionýský kult i oblibu...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Marcus Aurelius Carinus vládl Římské říši v letech 283–285, do roku 284 spolu s bratrem Numerianem. Říšské antoniniány a aurey s jeho portrétem razily mincovny v Římě, Lugdunu, Ticinu, Siscii i jinde, Egypt však dostával vlastní mince z Alexandrie. Země si totiž i pod římskou nadvládou udržela uzavřenou peněžní soustavu zděděnou po Ptolemaiovcích a římské denáry ani aurey v provincii neobíhaly.
Alexandrijská tetradrachma byla v Carinově době billonová, tedy ze slitiny mědi s menším podílem stříbra, a vzhledem připomíná spíš bronz. Na líci nese císařův vavřínový portrét s řeckým opisem, na rubu postavu božstva nebo personifikace. V poli rubu stojí písmeno L, které značí rok, a za ním řecká číslice roku vlády – kus na obrázku má L B, tedy druhý rok.
Carinovy ražby patří k posledním kapitolám této dlouhé řady. Tetradrachmy zůstaly v oběhu až do měnové reformy za Diocletiana v letech 296/297, s níž zvláštní egyptská tetradrachma zanikla.
