Tetradrachmy Gordiana III. z billonu
Tetradrachmy Gordiana III. z billonu razila v letech 238–244 mincovna v Alexandrii pro římský Egypt. Šlo o provinční ražbu ze silně znehodnoceného stříbra s řeckými opisy a s letopočtem podle let vlády, zatímco v Římě se za Gordiana razil stříbrný antoninianus. Mince mají průměr asi 22–24 mm.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Ovládací prvky výpisu
Gordian III. (225–244) se stal římským císařem roku 238, ve třinácti letech, a vládl do roku 244. Za jeho vlády přestal být hlavní stříbrnou mincí říše denár a nahradil ho antoninianus; v Egyptě se ale dál razila vlastní tetradrachma.
Alexandrijská tetradrachma byla ve 3. století mincí z billonu, tedy ze slitiny s převahou obecného kovu nad stříbrem. Katalog Roman Provincial Coinage ji popisuje jako znehodnocené stříbro. Mince mají průměr asi 22–24 mm a jejich váha kolísá zhruba mezi 10 a 15 g.
Letopočet nesou v podobě písmene L a řecké číslice roku vlády: LA je první rok (238), LB druhý (238/239), LΓ třetí (239/240) a LΔ čtvrtý (240/241). Rok vlády tak obvykle zasahuje do dvou kalendářních let. Na rubech se střídají božstva a personifikace – Níké, Zeus, Seléné nebo Sarapis.
Úpadek stříbra pokračoval i po Gordianovi: ve třetí čtvrtině 3. století byly alexandrijské tetradrachmy stejně jako říšské antoniniány téměř celé z bronzu, jen se slabým povrchem stříbra.
