Tetradrachmy Gordiana III.
Tetradrachmy Gordiana III. jsou provinční mince z let 238–244, které vydávala egyptská Alexandrie a v prvních letech vlády také syrská Antiochie. Byly z výrazně znehodnoceného stříbra, vážily zhruba 12–13 gramů a alexandrijské kusy přesně datuje rok Gordianovy vlády, zapsaný písmenem L a řeckou číslicí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Ovládací prvky výpisu
Gordianus III. (225–244) se stal císařem roku 238 jako třináctiletý a vládl do počátku roku 244. Jeho portrét nesou nejen říšské mince z Říma, ale i tetradrachmy provinčních mincoven na východě říše. Většina z nich pochází z Alexandrie, kde tetradrachma navazovala na ražby z doby Ptolemaiovců a v římské době se cenila stejně jako denár.
Egypt si totiž až do reformy roku 297 držel vlastní měnovou soustavu. Za Gordiana III. byla alexandrijská tetradrachma z výrazně znehodnoceného stříbra, měřila kolem 23 milimetrů a vážila obvykle 12–13 gramů. Na rubu místo latinského opisu stojí písmeno L s řeckou číslicí, které udává rok císařovy vlády.
Alexandrijské ražby lze proto datovat přesně. První rok (LΑ) připadá na rok 238, kdy byl Gordianus ještě caesarem vedle Pupiena a Balbina, sedmý a poslední (LΖ) na léta 243/244. Mezi nimi odpovídá každé číslo přelomu dvou našich let – například LΔ letům 240/241.
Ruby alexandrijských tetradrachem jsou pestré. Vedle řeckých božstev a personifikací, jako jsou Athéna, Níké, Homonoia, Tyché nebo Eiréné, se objevují i egyptská a místní témata: Sarapis, Hermanubis, Ammón nebo bůh Nilu ležící na hrochovi. Antiochijské tetradrachmy z let 238–240 mají na rubu orla s věncem v zobáku a písmena S C.
