Tetradrachmy Trajána Decia
Tetradrachmy Trajána Decia jsou provinciální mince z východu Římské říše z let 249–251. Razila je především mincovna v syrské Antiochii, vedle ní egyptská Alexandrie. Na rozdíl od říšských antoniniánů mají řecké opisy; syrské kusy nesou na rubu orla a pod ním latinskou zkratku S C.
Řazení produktů
Výpis produktů
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Ovládací prvky výpisu
Traján Decius vládl jen něco přes dva roky – od roku 249, kdy porazil císaře Filipa Araba, do června 251, kdy padl v bitvě s Góty u Abritta. Přesto po něm zůstala početná řada tetradrachem, velkých mincí z billonu, tedy stříbra s vysokým podílem mědi, jimiž římská správa zásobovala východní provincie. Jménem navazovaly na řeckou tetradrachmu, obsahem stříbra však měly k helénistickým předchůdkyním daleko.
Antiochijské tetradrachmy drží typ, který tamní mincovna používala už za Deciových předchůdců. Na líci je císařovo poprsí s řeckým opisem, v němž se jeho jméno pojí s titulem ϹΕΒ (Sebastos, tedy Augustus); císař nosí vavřínový věnec, na části kusů paprsčitou korunu. Na rubu stojí orel s věncem v zobáku, opis ΔΗΜΑΡΧ ΕΞΟΥϹΙΑϹ připomíná tribunskou pravomoc a písmena S C pod orlem odkazují na senátní usnesení. Stejné mince se razily i pro císařovnu Herennii Etruscillu a Deciovy syny.
Alexandrijské tetradrachmy patří k samostatné egyptské měně, která byla od zbytku říše uzavřená. Jsou menší, s jiným obrazem a datují se podle let vlády – u Decia jde o první až třetí rok. Antiochijská ražba tetradrachem skončila brzy po polovině 3. století, alexandrijská pokračovala až do Diokleciánovy měnové reformy na jeho konci.
