Tetradrachmy z Alexandrie
Tetradrachmy z Alexandrie jsou mince římského Egypta, které alexandrijská mincovna razila od Tiberia do konce 3. století. Byly z billonu, slitiny s malým a postupně klesajícím podílem stříbra, nesou řecké opisy a jsou datované rokem vlády císaře. Ražbu ukončila Diokleciánova měnová reforma.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Po dobytí Egypta roku 30 př. n. l. ponechali Římané zemi vlastní peněžní soustavu z doby Ptolemaiovců. Tetradrachma, jejíž hodnota se rovnala římskému denáru, zůstala hlavní mincí provincie a Egypt tvořil uzavřenou měnovou oblast. Za Augusta ale Alexandrie razila jen mince z obecných kovů; první římské billonové tetradrachmy dal razit až Tiberius – jeho úvodní emise z roku 20/21 nese i portrét zbožštělého Augusta.
Tiberiovy tetradrachmy obsahovaly asi 31 % stříbra, nejvíc v celé řadě. Nero starší mince stáhl a nahradil je lehčími a méně ryzími a podíl stříbra pak dlouhodobě klesal. Poslední emise ze 3. století mají méně než 2 % stříbra, takže na první pohled působí jako bronzové mince.
Tetradrachmy z Alexandrie jsou datované rokem vlády císaře, zapsaným řeckou číslicí za znakem L – například L B znamená druhý rok. Egyptský rok začínal 29. srpna, proto se jeden rok vlády kryje se dvěma kalendářními roky. Na rubech se střídají božstva a personifikace, například Sarapis a Isis, Nike nebo Tyché; v pozdním 3. století je nejčastějším typem orel s věncem v zobáku.
Konec přinesla Diokleciánova měnová reforma. Poslední Diokleciánovy tetradrachmy pocházejí z jeho dvanáctého roku vlády (295/296), úplně poslední provinční mince z Alexandrie razil uzurpátor Domitius Domitianus. Po jeho porážce v roce 297 nebo 298 začala Alexandrie razit stejné mince jako ostatní říšské mincovny.





