Tetradrachmy z Amfipole
Tetradrachmy z Amfipole jsou stříbrné mince z makedonského města Amfipolis. Ve 4. století př. n. l. tu vznikaly městské tetradrachmy s hlavou Apollóna, od roku 332 př. n. l. velké řady tetradrachem Alexandra III. Makedonského a ve 2. století př. n. l. ražby první makedonské oblasti pod Římem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrná tetradrachma Thasu s motivem Dionýsa a Hérakla patří k výrazným hellénistickým ražbám severního Egejského moře. Spojuje obchodní význam ostrova, dionýský kult i oblibu...
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie patří mezi typické ražby římského Orientu poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu byly určeny...
Alexandrijská tetradrachma císaře Proba z 2. roku jeho vlády představuje kvalitní ukázku provinčního mincovnictví římského Egypta. Motiv personifikace spravedlnosti zdůrazňuje...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Amfipolis na dolním toku Strymónu razila vlastní tetradrachmy v době své samostatnosti. Na líci nesou hlavu Apollóna s vavřínovým věncem, natočenou zpříma, na rubu závodní pochodeň a nápis ΑΜΦΙΠΟΛΙΤΕΩΝ ve vpadlém čtverci. Studie razidel je klade zhruba od roku 370 do poloviny 4. století př. n. l. Roku 357 př. n. l. město dobyl makedonský král Filip II. a místní mince nahradila makedonská měna.
Za Alexandra III. Makedonského (vládl 336–323 př. n. l.) razila Amfipolis jeho stříbro ve velkém. Tetradrachmy s Héraklem v lví kůži na líci a Diem na trůnu s orlem na rubu se tu razily od roku 332 až zhruba do roku 310 př. n. l., tedy i dlouho po králově smrti. Studie razidel u této řady napočítala 879 lícních a 1 400 rubních razidel, což svědčí o mimořádném objemu ražby.
Místo ražby na alexandrovských tetradrachmách neprozrazuje nápis, ale drobné kontrolní značky v poli rubu – symboly a monogramy. U jedné amfipolské řady je to například srpek měsíce vlevo od Dia a písmeno Π pod trůnem. Tetradrachmy v Pelle nebo Amfipoli razil ještě poslední makedonský král Perseus.
Po bitvě u Pydny roku 168 př. n. l. rozdělili Římané Makedonii na čtyři oblasti a Amfipolis se stala sídlem první z nich. Ta v letech asi 158–150 př. n. l. razila tetradrachmy s bohyní Artemidou uprostřed makedonského štítu na líci a Héraklovým kyjem v dubovém věnci na rubu. Opis ΜΑΚΕΔΟΝΩΝ ΠΡΩΤΗΣ znamená „první oblasti Makedonců“.
