Tetradrachmy z Antiochie
Tetradrachmy z Antiochie razila nejprve hlavní mincovna Seleukovské říše, později římská mincovna, která tetradrachmy dál vydávala pro provincii Sýrii. Římské ražby mají na líci císaře a na rubu orla, v Antiochii často na obětní kýtě. Ve 3. století n. l. byly už z billonu, slitiny stříbra s velkým podílem mědi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Antiochie měla nejdůležitější mincovnu Seleukovců od doby, kdy do ní Seleukos I. Níkátór přesunul mincovní dělníky ze Seleukie. Seleukovská mince vycházela z ražeb Alexandra Velikého, a tedy z athénské attické váhy; patřila k ní i stříbrná tetradrachma.
Římané ponechali dobytým zemím na východě jejich tradiční měnu, a tak Antiochie jako hlavní východní mincovna Říma razila tetradrachmy dál – například za Augusta v letech 6/5 př. n. l. Ustáleným obrazem syrských tetradrachem se stal portrét císaře na líci a stojící orel na rubu. Antiochijské ražby mívají orla na obětní kýtě, což připomíná pověst o založení města: orel prý odnesl kýtu obětovaného zvířete na nedaleký pahorek.
Ve 3. století n. l. se tetradrachmy z Antiochie razily z billonu – tak například za Filipa Araba ve 40. letech nebo za Herennia Etruska v letech 250–251. Řada syrských tetradrachem skončila v polovině 3. století; poslední tetradrachmy za římské vlády razil uzurpátor Uranius Antoninus v letech 253–254, už ne v Antiochii, ale v Emese.





