Tetradrachmy z billonu z Alexandrie
Tetradrachmy z billonu z Alexandrie jsou hlavní mince římského Egypta, které alexandrijská mincovna razila od vlády Tiberia až do reformy Diokleciána na konci 3. století. Nesly portrét císaře, řecký opis a letopočet podle roku jeho vlády a jako součást uzavřené měny platily jen uvnitř Egypta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma Gordiana III. připomíná zvláštní postavení Egypta v římské říši. Ražba spojuje portrét mladého císaře s lokální mincovní tradicí jednoho z...
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Ovládací prvky výpisu
Římský Egypt si ponechal uzavřenou měnovou soustavu navazující na Ptolemaiovce: běžné římské mince v něm neobíhaly a cestující museli peníze na hranici směnit. Základní stříbrnou minci, tetradrachmu, zavedl v nové podobě Tiberius. Byla ze slitiny stříbra a mědi, tedy z billonu, a obsahem stříbra se měla rovnat římskému denáru; podíl stříbra se postupně snižoval.
Alexandrijské tetradrachmy se datují podle let vlády císaře, počítaných podle egyptského kalendáře, takže jeden rok ražby zasahuje do dvou našich letopočtů. Ke konci 3. století se mince zmenšily asi na 18 mm. Řadu ukončil Dioklecián měnovou reformou kolem roku 296, která Egypt zapojila do jednotné říšské měny.
