Tetradrachmy z mincovny Aspendos
Tetradrachmy z mincovny Aspendos v Pamfýlii jsou posmrtné ražby alexandrovského typu s hlavou Hérakla ve lví kůži a sedícím Diem s orlem. Podle katalogu Martina J. Price je město razilo na konci 3. a na začátku 2. století př. n. l. a značilo je zkratkou svého jména a datovacími písmeny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Aspendos leželo v Pamfýlii na řece Eurymedon, asi 16 km od pobřeží Středozemního moře na jihu dnešního Turecka. Vlastní mince začalo razit kolem roku 500 př. n. l., nejprve statéry a později drachmy, často s prakovníkem na líci a symbolem tří nohou (triskelem) na rubu. V roce 333 př. n. l. mu Alexandr Veliký uložil poplatek.
Tetradrachmy se jménem Alexandra Velikého (356–323 př. n. l.) se v Aspendu razily až dlouho po jeho smrti. Typ s hlavou mladého Hérakla ve lví kůži na líci a sedícím Diem s orlem a žezlem na rubu převzala po Alexandrovi řada měst a razil se ještě přes dvě století po jeho skonu. Katalog Martina J. Price, který alexandrovské ražby třídí podle mincoven, řadí aspendské emise do let zhruba 208/207 až 182/181 př. n. l.
Aspendské tetradrachmy se poznají podle zkratky jména města v poli rubu vedle Dia a podle datovacích písmen, podle nichž se jednotlivé emise řadí do let. Jméno ALEXANDROU na nich neoznačuje vládce, který minci vydal – je to ustálený vzor, který města razila ještě dlouho po Alexandrově smrti.
