Tetradrachmy
Tetradrachmy jsou velké řecké stříbrné mince v hodnotě čtyř drachem, ražené od konce 6. století př. n. l. V attické váze asi 17,2 g se staly hlavní obchodní mincí antiky: nejdřív athénské „sovy“, potom tetradrachmy Alexandra Velikého a helénistických králů. V římských provinciích se razily až do Diokleciánovy reformy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Jméno tetradrachma znamená „čtyřdrachmová mince“. Velké stříbrné mince se objevily na konci 6. století př. n. l. tam, kde měly mincovny dost stříbra: v Akanthu a dalších thrácko-makedonských městech asi od roku 525 př. n. l. a v Athénách kolem roku 515 př. n. l. Ne všude se však ujaly: Aigina stavěla na vlastním těžkém statéru a Korint dělil svůj statér na tři drachmy.
Athény razily tetradrachmy ze stříbra laurijských dolů v Attice ve váze 17,2 g, později zvané attická. Na líci nesly hlavu Athény v přilbě, na rubu sovu s olivovou ratolestí a zkratkou ΑΘΕ; Athéňané jim říkali sovičky. Vzhled se dvě stě let téměř neměnil a sovy obíhaly od Egypta po Persii, takže je hojně napodobovali i padělali; mnohé nesou zkušební zářez. Kolem roku 185 př. n. l. obnovily Athény ražbu takzvaným novým stylem na široké tenké střížce o asi 16,7 g, která trvala zhruba do roku 42 př. n. l.
Alexandr Veliký zavedl vlastní tetradrachmu v attické váze s hlavou mladého Hérakla ve lví kůži a s trůnícím Diem na rubu. Razila se v mnoha mincovnách jeho říše a vytlačila athénské sovy. Po jeho smrti roku 323 př. n. l. ji nástupci i nezávislá města razili ještě asi dvě století, většina katalogizovaných alexandrovských typů jsou proto posmrtné ražby. V římské době se tetradrachmy dál razily v provinciích, v Egyptě silně znehodnocené, a skončily s Diokleciánovou reformou koncem 3. století.





