Tetrassariony
Tetrassariony jsou bronzové mince řecky mluvících provincií římské říše v hodnotě čtyř assarií. Assarion bylo řecké jméno římského asu. Razila je hlavně města Dolní Mésie, Thrákie a Černomoří ve 2. a 3. století n. l., s portrétem císaře na líci a místními náměty a řeckým opisem na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Tetrassarion je bronzová mince v hodnotě čtyř assarií. Assarion bylo řecké jméno římského asu, odvozené od jeho latinské vedlejší podoby assarius. V řecky mluvících provinciích římské říše razila města vlastní bronzové mince pro místní a oblastní oběh – na líci s portrétem císaře nebo člena jeho rodiny, na rubu s místními bohy, stavbami a výjevy, vždy s řeckými opisy.
Kolik assarií mince měla, prozrazuje u části ražeb číselná značka. Řecké písmeno Δ znamenalo čtyři; další značky od B do IB, tedy od dvou do dvanácti, se objevují buď přímo v obrazu mince, nebo jako dodatečně vyražené kontramarky. Takto značené mince známe hlavně z měst na západním pobřeží Černého moře, jako byly Tomis, Istros, Dionysopolis nebo Anchialos, ze severočernomořské Olbie a z maloasijské Pamfýlie, Pisidie a Kilíkie.
Hodnota provinčních assarií se k říšským penězům měnila. Úředně připadalo na denár šestnáct asů, nápis z Efesu z roku 104 n. l. však počítá dvanáct assarií na místní drachmu a v Efesu i Pergamu se denár měnil dokonce za osmnáct assarií. Velikost a hmotnost tetrassarionů se proto lišila mezi městy i obdobími: berlínské kusy z Anchialu z doby Septimia Severa váží zhruba 11 až 15 gramů, starší kusy z Olbie jen kolem 4 až 8 gramů.
Nejvíce tetrassarionů vzniklo za dynastie Severovců na přelomu 2. a 3. století n. l., kdy hojně razila i Nikopolis ad Istrum v Dolní Mésii. Ražbu provinčních bronzů včetně assarií definitivně ukončila mincovní reforma Diokleciána, která sjednotila mincovnictví celé říše.
