Tolary z Augsburgu
Tolary z Augsburgu představují velké stříbrné mince spojené s významným jihoněmeckým městem a jeho mincovní tradicí. V numismatice jsou vyhledávány jako doklad městské, říšské i regionální měnové kultury raného novověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Výrazný brunšvicko-wolfenbüttelský tolar Jindřicha Julia z roku 1613 zaujme postavou divého muže s vyvráceným stromem a bohatě členěným erbem na rubu. Reprezentativní raně...
Tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1621 pochází z mincovny Ensisheim. Reprezentativní portrét panovníka a bohatě členěný korunovaný erb připomínají mocenskou symboliku...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Augsburg patřil v německém prostoru k důležitým obchodním a finančním centrům, a proto má jeho mincovní produkce v dějinách peněz zvláštní místo. Tolary ražené v tomto prostředí odrážejí širší hospodářské vazby i potřebu stabilních větších stříbrných mincí pro obchod a platební styk.
Pojem tolar označuje typ velké stříbrné mince, který se v evropském prostředí rozšířil zejména v novověku a ovlivnil i pozdější měnový vývoj. U kusů z Augsburgu je pro sběratele i zájemce o historii podstatné nejen místo ražby, ale také výtvarné provedení, titulatura a znaky autority, pod níž byly vydány.
Podoba těchto mincí se mohla měnit podle období i konkrétního zadání ražby. Na mincích se zpravidla objevují panovnické nebo městské motivy, heraldické prvky a nápisy odpovídající dobové mincovní praxi, což z nich činí užitečný pramen pro studium politických i hospodářských souvislostí.
Při určování a popisu tolarů z Augsburgu bývá důležité sledovat zachovalost, čitelnost opisů, styl ražby i technické parametry mince. Právě spojení historického kontextu a mincovních znaků pomáhá lépe zařadit jednotlivé exempláře do širší tradice augsburské mincovní výroby.
