Tolary Augusta I. Saského
Tolary Augusta I. Saského razil saský kurfiřt v letech 1553–1586 hlavně z krušnohorského stříbra. Ražbu soustředil do nové mincovny v Drážďanech, založené roku 1556, kde mincím vtiskl značku HB správce a později mincmistr Hans Biener. Roku 1571 se Sasko přihlásilo k říšskému mincovnímu řádu z roku 1559.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
August I. Saský (1526–1586) se stal saským kurfiřtem roku 1553 po smrti svého bratra Mořice. Sasko patřilo díky krušnohorskému stříbru k hlavním producentům tolarů v říši a August dal této ražbě nové uspořádání. Roku 1556 přenesl mincovnu z Freibergu do Drážďan poblíž rezidenčního zámku a postupně ukončil ražbu jinde: Annaberg byl k Drážďanům připojen roku 1558, Schneeberg a Lipsko skončily roku 1571.
Drážďany se tak staly jedinou mincovnou saského kurfiřtství. Jejím správcem byl od roku 1556 Hans Biener z Freibergu, později mincmistr, a jeho značka HB se na saských mincích objevuje od roku 1557 až do jeho smrti roku 1604, ojediněle ještě na ražbách z roku 1605. Nesou ji proto nejen tolary Augusta I. Saského, ale i ražby jeho nástupců. Na líci Augustových tolarů bývá kurfiřt v poloviční postavě s mečem přes rameno.
Saské tolary se zpočátku razily podle zemského mincovního řádu z roku 1549, v letech 1558–1571 pak lehčí stopou. Roku 1571 Sasko přistoupilo k augšpurskému říšskému mincovnímu řádu z roku 1559. Z Augustovy doby pochází také tolar z roku 1567, který připomíná dobytí Gothy, kde se opevnil rytíř Vilém z Grumbachu.





