Tolary českého království
Tolary českého království se razily od roku 1520, kdy Šlikové v Jáchymově začali vybíjet velkou stříbrnou minci, jež dala tolaru jméno. Po nich je razily královské mincovny v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích; poslední český tolar vyšel z pražské mincovny roku 1836.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Ražbu tolarů v Čechách zahájili Šlikové, kteří na svém krušnohorském panství těžili bohaté stříbro a na zemském sněmu roku 1520 prosadili mincovní oprávnění pro Jáchymov. Jejich tolary s českým lvem a sv. Jáchymem mířily hlavně na lipské trhy a do roku 1528 jich mincovna vyrazila odhadem tři miliony. Podle jáchymovského Joachimsthaleru dostal jméno celý nominál. Roku 1528 převzal mincovnu pod královskou komoru Ferdinand I. Habsburský.
Další mincovny se přidávaly pomalu: Praha razila tolary od roku 1539, Kutná Hora se jim bránila až do roku 1543. Zlatníková měna z roku 1561 se v Čechách neujala a roku 1573 se Maxmilián II. Habsburský se stavy vrátil k tolaru o váze 28,93 g a ryzosti 895/1000. Razily ho mincovny v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a od přelomu let 1568 a 1569 i v Českých Budějovicích; za Rudolfa II. Habsburského vznikaly také vícetolary.
Po Bílé hoře přišla kipprová inflace a roku 1623 státní bankrot. Nové plnohodnotné tolary Ferdinanda II. Štýrského nesly celou postavu panovníka a orla s českým lvem v prsním štítku a místo pražské hřivny o 253 g se razily podle vídeňské o 280 g. Jáchymovská mincovna zanikla roku 1671, kutnohorská roku 1727 a česká ražba se soustředila do Prahy.
Roku 1750 zavedla Marie Terezie konvenční měnu s tolarem o dvou zlatých, z nichž deset se razilo z kolínské hřivny ryzího stříbra. Obnovená pražská mincovna vybíjela od roku 1795 hlavně křížové tolary pro platby armádě. Posledním českým tolarem je pražská ražba z roku 1836; zrušením mincovny roku 1857 skončilo tolarové období v Čechách.
