Tolary Christiana I., Johanna George a Augusta
Tato kategorie zahrnuje tolary spojené se saskými kurfiřty Augustem, Christianem I. a Johannem Georgem I. Nejde o doklad jejich společné vlády, ale o mince vztahované k různým etapám vlády příslušníků albertinské linie Wettinů v Sasku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar salcburského arcibiskupa Wolfa Dietricha z Raitenau představuje reprezentativní ražbu přelomu renesance a baroka. Spojuje duchovní i světskou autoritu knížecího...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Tolary s jmény Augusta, Christiana I. a Johanna Georga I. patří do širšího okruhu saského mincovnictví raného novověku. Uvedení těchto tří panovníků vedle sebe může být užitečné pro orientaci v dynastické posloupnosti, ale historicky neznamená, že by vládli současně nebo že by existovala jejich společná trojvláda.
August byl významným saským kurfiřtem 16. století a jeho doba bývá spojována s upevněním zemské správy i s výraznou mincovní činností. Christian I. byl jeho nástupcem z téže dynastie a vládl jen krátce. Johann Georg I. nastoupil až později, už v jiném historickém rámci, takže jeho mince patří do odlišné fáze saských dějin.
Tolar v tomto prostředí představoval důležitou velkou stříbrnou minci, která měla v zemích Svaté říše římské široký význam pro obchod i reprezentaci panovnické moci. Na saských ražbách se proto vedle znaků a titulatury často uplatňovala i portrétní složka, která dnes pomáhá spojit jednotlivé mince s konkrétním vládcem a obdobím.
Pro sběratele a zájemce o historii je tato kategorie zajímavá tím, že ukazuje proměnu saského mincovního obrazu napříč několika generacemi panovníků. Smysluplné je vnímat tyto tolary především jako samostatné ražby jednotlivých vlád, nikoli jako památku na nějaké mimořádné společné politické uspořádání.





