Tolary Ferdinanda I. (V.) Habsburského
Tolary Ferdinanda I. (V.) Habsburského jsou konvenční tolary rakouského císaře, který vládl v letech 1835–1848 a v Čechách a Uhrách se počítal jako Ferdinand V. Vážily 28,06 g při ryzosti 833/1000 a razily se hlavně ve Vídni se značkou A, uherské tolary s Pannou Marií pak v Kremnici se značkou B.
Ferdinand I. Dobrotivý (1793–1875) převzal vládu po otci Františkovi I. roku 1835 a v prosinci 1848 abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Jeho tolary nepřinesly žádnou měnovou změnu: dál platila konvenční měna z poloviny 18. století, podle níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo deset tolarů. Tolar v hodnotě dvou zlatých vážil 28,06 g při ryzosti 833/1000 a vedle něj se razil i půltolar.
Hlavní mincovnou byla Vídeň se značkou A pod portrétem. Líc nese císařovu hlavu s vavřínovým věncem, rub korunovaného dvouhlavého orla se štítem a dlouhou titulaturu, v níž nechybí ani titul krále lombardského a benátského. Uherské tolary z Kremnice se značkou B mají na rubu místo orla Pannu Marii jako patronku Uher s opisem PATRONA HVNG a na hraně heslo RECTA TVERI.
Ferdinandovy tolary se liší i opisem. Starší ročníky, například 1836, nesou plný opis FERDINANDVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR. Pozdější, například 1847, mají zkrácené FERD I D G AVSTR IMP HVNG BOH R H N V – závěrečná písmena říkají, že v Uhrách a Čechách byl králem „tohoto jména pátý“. Odtud pochází dvojí číslování Ferdinand I. (V.).
Poslední tolar s Ferdinandovým jménem nese letopočet 1848; po jeho abdikaci se ve Vídni razil tolar se jménem Františka Josefa I. Konvenční měnu nahradila až rakouská měna podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857. Staré konvenční mince se pak ještě do konce roku 1892 vyměňovaly tak, že sto konvenčních zlatých odpovídalo 105 zlatým nové měny.
