Tolary Ferdinanda I. Habsburského

Tolary Ferdinanda I. Habsburského vznikaly v letech 1526–1564, kdy se jáchymovský tolar měnil ze soukromé ražby Šliků v královskou minci. Vedle Jáchymova je razila pražská mincovna a od roku 1543 i Kutná Hora, v alpských zemích hlavně tyrolský Hall s dlouhou tradicí velkých stříbrných guldinerů.

Ferdinand I. Habsburský, tolar bez letopočtu, HallFerdinand I. Habsburský (1503–1564) se stal roku 1526 českým a uherským králem, od roku 1558 byl císařem. Na počátku jeho vlády razila v Čechách tolary jen jáchymovská mincovna, kterou vlastnili Šlikové. Smlouvou z roku 1528 v ní Ferdinand prosadil ražbu královské mince a roku 1545 mincovnu zcela převzal do státních rukou.

Další české mincovny se k tolaru připojovaly pomalu. Pražská mincovna vznikla roku 1538 a tolary razila od následujícího roku, ovšem jen v malém množství. Kutná Hora, opřená o tradici pražského groše, se tolaru bránila a k jeho ražbě byla přinucena až v roce 1543. Instrukce z prosince 1547 poprvé rámcově sjednotila tolarovou ražbu v zemských mincovnách.

V alpských zemích razil Ferdinandovy velké stříbrné mince hlavně tyrolský Hall, kde se guldinery razily už od roku 1486. Halské tolary bez letopočtu nesou na líci korunované poprsí panovníka s tituly římského, uherského a českého krále, na rubu dvouhlavého orla a titul španělského infanta a rakouského arcivévody.

Říšské mincovní řády z Ferdinandovy doby dávaly přednost guldineru: augšpurský řád z roku 1559 jej stanovil na 60 krejcarů a v Čechách na něj roku 1561 navázala zlatníková měna. Obchod ji nepřijal, říšský řád z roku 1566 potvrdil jako hlavní stříbrnou minci tolar a české mincovny se k němu roku 1573 za Ferdinandova syna Maxmiliána II. vrátily.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet