Tolary Ferdinanda II. Tyrolského
Tolary Ferdinanda II. Tyrolského razil arcivévoda jako vládce Tyrolska a Předních Rakous od 60. let 16. století do své smrti roku 1595, především v Hallu z tyrolského stříbra a od roku 1584 také v alsaském Ensisheimu. Na líci nesou polopostavu arcivévody ve zbroji, na rubu korunovaný erbovní štít.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Čtvrtolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby...
Ovládací prvky výpisu
Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595), syn císaře Ferdinanda I. a v letech 1547–1567 místodržitel v Čechách, získal po otcově smrti v roce 1564 vládu nad Tyrolskem a Předními Rakousy. S ní převzal i mincovní právo a stříbro tyrolských dolů, které po desetiletí zásobovalo mincovnu v Hallu u Innsbrucku – místo, kde se roku 1486 razil guldiner, předchůdce tolaru.
Ferdinand dal roku 1567 přestěhovat hallskou mincovnu do hradu Hasegg, kde se razilo strojově na válcovém lisu: razidla byla vyryta na dvou otáčejících se válcích, mezi nimiž procházel stříbrný pás. Tato technika umožňovala vyrábět velké stříbrné mince rychleji a stejnoměrněji než ruční ražba kladivem.
Typický hallský tolar ukazuje na líci arcivévodu v polopostavě ve zbroji, s arcivévodskou korunou na hlavě, a opis FERDINANDVS D G ARCHIDVX AVSTRIAE. Na rubu je korunovaný štít s erby habsburských zemí a opis DVX BVRGVNDIAE COMES TIROLIS – vévoda burgundský, hrabě tyrolský. Řada těchto tolarů nenese letopočet a určuje se podle typu. Vedle tolarů a jejich dílů se v Hallu v letech 1571–1572 razil také guldentaler v hodnotě 60 krejcarů podle říšského mincovního řádu z roku 1559.
Ensisheim v Alsasku byl správním centrem Předních Rakous a tamní mincovna razila tolary a jejich díly na Ferdinandovo jméno se stejným titulem od roku 1584. Po arcivévodově smrti v roce 1595 pokračovala hallská mincovna v ražbě pro jeho nástupce v Tyrolsku.
