Tolary Ferdinanda II. Habsburského
Tolary Ferdinanda II. Habsburského vznikaly v letech 1619–1637 v Praze, Vídni, Graz, Klagenfurtu a dalších mincovnách habsburských zemí. Jejich ražbu poznamenala třicetiletá válka a měnový rozvrat dlouhé mince, po němž se s kaládou roku 1623 vrátila plnohodnotná mince. Vedle tolarů se razily i jejich násobky a díly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Jáchymovský tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 zachycuje korunovaného panovníka se žezlem, říšským jablkem a mečem u boku. Druhou stranu vyplňuje korunovaný dvouhlavý...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1621 ražený v Klagenfurtu představuje hodnotnou barokní minci s portrétem panovníka a císařskou heraldikou. Atraktivní pro sběratele díky...
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand II. Habsburský (1578–1637) byl korunován českým králem roku 1617, římským císařem se stal v roce 1619 a po bitvě na Bílé hoře (1620) plně ovládl České království. Tolary razil v mincovnách rakouských, českých i uherských zemí; vedle celých kusů vznikaly dvojtolary, půltolary a čtvrttolary.
První roky jeho vlády poznamenal měnový rozvrat. Od roku 1621 se razila znehodnocená kipprová mince a v lednu 1622 pronajal Ferdinand ražbu v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích konsorciu, v němž byli mimo jiné Hans de Witte, Karel I. z Lichtenštejna a Albrecht z Valdštejna. Z hřivny stříbra se místo dřívějších 19 zlatých razilo 79 zlatých a ryzost hrubších mincí klesla asi na osminu. Této době se říká dlouhá mince.
Konec přinesla v roce 1623 kaláda – přepočet znehodnocených mincí na plnohodnotné, například 150 krejcarů na pouhých 20. Pak se obnovila ražba podle starého standardu. Z Prahy pocházejí například tolary a půltolary s letopočtem 1624, které ukazují stojícího krále ve zbroji s korunou, žezlem a jablkem a opis FERDINANDVS II D G R IM S A G H BO REX; na rubu je dvouhlavý říšský orel.
Rakouské mincovny dávaly přednost poprsí: tolar z Klagenfurtu z roku 1621 ukazuje císaře s okružím a vavřínovým věncem a na rubu orla se štítem zemských erbů. Císařovo jméno a titul nesou také tolary říšských měst, například Norimberka nebo Frankfurtu. Pražská mincovna razila tolary s Ferdinandovým jménem ještě v roce 1638, tedy po jeho smrti.





