Tolary Ferdinanda III. Habsburského
Tolary Ferdinanda III. Habsburského vznikaly v mnoha mincovnách habsburské monarchie – mimo jiné v Kremnici, Vídni a Praze – a jeho jménem i v říšských městech jako Augsburg. Většina pochází z let 1637–1657, kdy byl císařem, první ražby však vznikly už za vlády jeho otce Ferdinanda II.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období habsburské moci ve střední Evropě.
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand III. Habsburský (1608–1657) byl korunován uherským králem roku 1625 a českým roku 1627, římským císařem se stal po smrti otce Ferdinanda II. roku 1637. Tolary s jeho jménem se proto razí už od konce 20. let 17. století, například stříbrné násobné tolary – odražky z razidel pražské zlaté série roku 1629, k níž patří i slavný stodukát.
Tolary odpovídaly říšskému tolaru podle mincovního řádu z roku 1566, s obsahem zhruba 26 g ryzího stříbra. Hlavními mincovnami byly Kremnice, Vídeň a Praha, razilo se i v Hallu. Kremnické tolary nesou na rubu dvouhlavého orla s uherským znakem a značku mincovny KB, v Praze vedl mincovnu v letech 1637–1655 Jakub Bernard Wolker.
Zvláštní skupinu tvoří tolary říšských měst. Města s mincovním právem, například Augsburg, razila tolary s poprsím a titulaturou panujícího císaře na líci a s vlastním znakem či vedutou na rubu. Augsburské tolary Ferdinanda III. tak nesou na rubu pohled na město se šiškou, znakem Augsburgu, a opis AVGVSTA VINDELICORVM.
Ferdinandova vláda zahrnula závěr třicetileté války a vestfálský mír z roku 1648. Po jeho smrti roku 1657 navázal v habsburských zemích na stejný typ tolaru jeho syn Leopold I.





