Tolary Františka Antonína z Harrachu
Tolary Františka Antonína z Harrachu se razily v salcburské mincovně za jeho vlády arcibiskupa v letech 1709–1727. Vedle tradičního tolaru s Pannou Marií se od roku 1710 objevil typ s poprsím arcibiskupa v paruce – první salcburský tolar s portrétem panovníka po několika generacích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
František Antonín z Harrachu (1665–1727) byl v letech 1702–1705 vídeňským knížetem-biskupem, roku 1705 se stal salcburským koadjutorem a 29. května 1709 nastoupil jako kníže-arcibiskup salcburský. Salcburští arcibiskupové měli mincovní právo od roku 996, kdy ho arcibiskupu Hartwigovi udělil Ota III., a razili až do sekularizace roku 1803.
Už v roce nástupu 1709 vznikl pamětní tolar k nastolení. Běžné tolary se pak razily ve dvou podobách: tradiční typ s Pannou Marií na líci a od roku 1710 typ s arcibiskupovým poprsím, pod nímž je malá hvězda; razidla řezal P. H. Müller. Tolary s portrétem nesou letopočty z let 1710–1720. Poprsí se objevilo i na čtvrttolarech z let 1710–1715.
Na líci portrétního tolaru je poprsí v paruce s opisem FRANCISC ANTON S R I PRINC DE HARRACH, na rubu arcibiskupský znak pod kloboukem se střapci a opis D G ARCHIEPISCOP SALISBURG S S A L s letopočtem. Zkratka S S A L (Sedis Sanctae Apostolicae Legatus) připomíná, že salcburský arcibiskup byl legátem Svatého stolce.
