Tolary Františka II. / Františka I. Rakouského
Tolary Františka II. / Františka I. Rakouského se razily v letech 1792–1835 ve dvou podobách: jako křížové tolary s burgundským křížem, rozšířené za válek s Francií, a jako konvenční tolary s dvouhlavým orlem. Jejich titulatura zachycuje zánik Svaté říše římské i vznik Rakouského císařství.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
František II. (1768–1835) nastoupil roku 1792 jako poslední císař Svaté říše římské, roku 1804 přijal titul rakouského císaře Františka I. a po zániku Říše roku 1806 vládl už jen pod tímto jménem. Jeho tolary to přesně zachycují: do roku 1806 nesou opis FRANCISCVS II s titulem římského císaře, potom FRANCISCVS I s titulem císaře rakouského. Po Vídeňském kongresu přibyly v titulatuře Lombardie a Benátky.
První léta vlády patřila křížovému tolaru. Vznikl roku 1755 v Rakouském Nizozemí a na rubu nese burgundský kříž se třemi korunami a řetězem Zlatého rouna. Za koaličních válek s Francií jej vedle Bruselu razily i Vídeň, Kremnice, Günzburg a lombardský Milán a pražská mincovna, obnovená roku 1795, se na něj specializovala kvůli platbám armádě. Vážil 29,44 g a měl o něco vyšší hodnotu než konvenční tolar, který z oběhu postupně vytlačoval.
Konvenční tolar zůstal po celou vládu měnovou páteří: 28,06 g stříbra ryzosti 833/1000, deset kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, v hodnotě dvou zlatých. Na rozdíl od jihoněmeckých a pruských konvenčních tolarů nenese nápis o hřivně, jen titulaturu panovníka. Vedle tolarů se razily půltolary a čtvrttolary, a to v obou podobách.
Dlouhé války tolar nezlehčily – finanční krizi nesly papírové bankocetle a měď, které patent z roku 1811 snížil na pětinu hodnoty. Stříbrný tolar zůstal plnohodnotnou mincí konvenční měny, jež platila až do roku 1857. Konvenční tolary razila vedle Vídně se značkou A a Kremnice se značkou B i pražská mincovna se značkou C.





