Tolary Františka Ludvíka z Erthalu
František Ludvík z Erthalu (1730–1795) byl od roku 1779 až do své smrti knížetem-biskupem würzburským a bamberským. Patřil k nejvýraznějším osvícenským vládcům církevních států: zakládal školy a nemocnice, zavedl první veřejné sociální pojištění a dvorskou okázalost zásadně odmítal. Zemřel ve Würzburgu roku 1795.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
František Ludvík z Erthalu (1730–1795) se narodil v Lohru nad Mohanem a roku 1779 se stal knížetem-biskupem ve Würzburgu i v Bamberku. Spojil tak v jedné osobě vládu nad dvěma církevními státy, které patřily k nejvýznamnějším v jižním Německu.
Nastupoval v době, kdy osvícenství měnilo představu o tom, k čemu je panovník. Erthal ji přijal za svou důsledněji než většina jeho současníků: úřad chápal jako službu poddaným, ne jako výsadu, a podle toho také žil.
Nejvíc energie věnoval školství a péči o nemocné. V Bamberku nechal vybudovat moderní nemocnici, prosadil první veřejné sociální pojištění ve své zemi a na bamberské univerzitě vznikla za jeho vlády profesura veterinárního lékařství. Šlo o kroky, které o generaci předběhly svou dobu.
Od svého předchůdce se lišil i způsobem života. U jeho dvora se nekonaly hony ani operní představení, přepych považoval za mrhání penězi, které mají sloužit jinde. Současníci to komentovali s údivem, poddaní s uznáním.
V říšské politice zůstával věrný habsburskému domu a císaři Josefu II., s nímž ho spojoval podobný pohled na reformy shora. Za jeho vlády byla také dokončena würzburská rezidence, jedna z nejvýstavnějších barokních staveb Evropy; stavbu ovšem zahájili jeho předchůdci a Erthal ji spíš dovedl do konce, než aby ji rozšiřoval.
Zemřel 14. února 1795 ve Würzburgu ve věku čtyřiašedesáti let. O několik let později církevní knížectví v důsledku napoleonských válek zanikla a jeho biskupství se stala součástí Bavorska – Erthal tak byl posledním z velkých reformních vládců, které tyto země poznaly. Nemocnice a školy, které založil, ale změnu státního uspořádání přečkaly a sloužily dál – na rozdíl od knížecího titulu, který zmizel během jediného desetiletí.
