Tolary Fridricha Augusta I. Saského
Tolary Fridricha Augusta I. Saského pocházejí z let 1763–1827, kdy vládl nejprve jako kurfiřt Fridrich August III. a od roku 1806 jako první saský král. Razily se převážně v Drážďanech podle konvenční stopy, tedy deset tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, s iniciálami drážďanských mincmistrů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský tolar z roku 1782 ražený za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Klasická stříbrná mince typu „EINE MARCKE“ s bohatým erbem a reprezentativním portrétem panovníka.
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich August I. Saský (1750–1827) se stal kurfiřtem jako třináctiletý roku 1763 a v roce 1806 přijal královský titul. Jeho nástup se časově kryl s měnovou změnou: Sasko právě roku 1763 přistoupilo ke konvenční stopě, kterou Rakousko a Bavorsko dohodly o deset let dříve. Saský tolar tak po celou dobu jeho vlády obsahoval stejné množství stříbra jako rakouský konvenční tolar.
Hodnotu tolaru vyjadřoval rubní opis X EINE FEINE MARCK, tedy deset kusů z jedné hřivny ryzího stříbra; na pozdějších kusech je rozepsán jako ZEHN EINE FEINE MARK. Vedle tolaru se razily i jeho díly, zejména třetiny a dvě třetiny tolaru. Líc nese portrét panovníka, rub do roku 1806 dva oválné štíty pod kurfiřtskou čepicí – kurfiřtský se zkříženými meči a saský.
Drážďanské ražby nesou iniciály mincmistrů, podle nichž se dají datovat: E. D. C. pro Ernsta Dietricha Crolla (1763–1778), I. E. C. pro Johanna Ernsta Crolla (1779–1804), S. G. H. pro Samuela Gottlieba Helbiga (1804–1813) a I. G. S. pro Johanna Gotthelfa Studera (od 1812). Lipská mincovna pracovala s přestávkami jen do roku 1765.
Rok 1806 je na tolarech dobře vidět. Kurfiřtský titul DUX SAX. ELECTOR vystřídal královský REX SAXONIAE a dvojici štítů na rubu nahradil jediný saský znak pod královskou korunou. Konvenční tolar zůstal hlavní saskou mincí i po panovníkově smrti; čtrnáctitolarovou stopu převzalo Sasko až roku 1838.





