Tolary Fridricha Augusta III. Saského
Fridrich August III. Saský (1750–1827) vládl Sasku čtyřiašedesát let: od roku 1763 jako kurfiřt a od roku 1806 jako první saský král. Jeho spojenectví s Napoleonem skončilo porážkou u Lipska a zajetím; na vídeňském kongresu pak Sasko přišlo o víc než polovinu území ve prospěch Pruska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Fridrich August III. Saský (1750–1827) se narodil 23. prosince 1750 v Drážďanech a kurfiřtství převzal už roku 1763, tedy jako třináctiletý chlapec krátce po skončení sedmileté války. Vládl pak neuvěřitelných čtyřiašedesát let a jeho panování zahrnulo úplný převrat evropských poměrů.
Osudovým se mu stal rok 1806. Prusko-saská armáda byla poražena u Jeny a Auerstedtu a Sasko muselo uzavřít mír s Napoleonem a vstoupit do Rýnského spolku. Císař Francouzů mu za to nabídl královský titul – od té doby vládl jako král Fridrich August I.
Spojenectví přineslo i další zisk. Od roku 1807 byl také velkovévodou varšavským, tedy vládcem území vzniklého z pruských záborů Polska. Saský panovník tak neočekávaně stanul v čele obnovené polské státnosti, byť v podobě, kterou určoval Napoleon.
Rozhodující zkouška přišla roku 1813 u Lipska. Král dlouho váhal, kam se přiklonit, a jeho saské i polské oddíly nakonec bojovaly po boku Napoleona v bitvě, která se odehrála přímo na saské půdě a skončila francouzskou porážkou.
Za to Sasko zaplatilo. Panovník byl uvězněn Prusy a propuštěn až v únoru 1815, když už vídeňský kongres rozhodoval o novém uspořádání Evropy. Prusku připadlo sedmapadesát procent saského území a dvaačtyřicet procent obyvatel.
Zbytek království si podržel a vládl mu ještě dvanáct let. Zemřel 5. května 1827 v zemi, která byla proti té, jakou ve třinácti letech přebíral, poloviční – a přesto si udržela vlastní korunu i vlastní mincovnictví až do sjednocení Německa.
V saské paměti zůstal jako panovník, jehož váhavost stála zemi polovinu území, ale také jako vládce, za něhož Sasko prošlo od osvícenských reforem přes napoleonské války až k počátkům průmyslového věku. Málokterý evropský panovník zažil ve svém úřadu tak úplnou proměnu světa.
