Tolary Fridricha Augusta III. Saského
Tolary Fridricha Augusta III. Saského jsou konvenční tolary ražené v drážďanské mincovně. Sasko přistoupilo ke konvenční měně hned v roce jeho nástupu 1763; tolar obsahoval desetinu hřivny ryzího stříbra, jak hlásá opis na rubu. Od roku 1806 nesou královský titul a korunu nad znakem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich August III. (1750–1827) se stal saským kurfiřtem roku 1763 jako třináctiletý; do jeho plnoletosti v roce 1768 vládl za něj strýc princ Xaver. Ještě roku 1763 přistoupilo Sasko ke konvenční stopě, kterou předtím zavedlo Rakousko s Bavorskem. Saský konvenční tolar vážil kolem 28 gramů a obsahoval 23,4 g ryzího stříbra.
Běžné kurfiřtské tolary nesou na líci poprsí nebo hlavu panovníka s opisem FRID AUGUST D G DUX SAX ELECTOR, na rubu saský znak pod kurfiřtským kloboukem ve vavřínovém věnci a hodnotu X EINE FEINE MARCK – deset kusů z hřivny ryzího stříbra. Pod znakem bývá značka mincmistra, například E D C (Ernst Dietrich Croll), později I E C a v letech 1804–1806 S G H (Samuel Gottlieb Helbig).
Zvláštní skupinu tvoří prémiové tolary, kterými stát odměňoval zásluhy. K založení báňské akademie ve Freibergu 13. listopadu 1765 vznikl tolar se třemi andílky při hornických pracích; v době poručnictví nesl jméno a portrét prince Xavera a vyrazilo se ho jen 220 kusů, roku 1769 byl ražen znovu s hlavou mladého kurfiřta, ale s letopočtem 1765. Roku 1780 přibyl tolar s opisem ZUR BELOHNUNG DES FLEISSES a symboly průmyslu, zemědělství a obchodu, k němuž existuje i dvojtolar.
Roku 1806 se Fridrich August stal králem jako Fridrich August I. a titul na tolarech se změnil na FRIEDR AUGUST KOENIG V. SACHSEN, znak dostal královskou korunu. Takový je například tolar z roku 1822 s portrétem v uniformě a značkou I G S mincmistra Johanna Gotthelfa Studera.
