Tolary Fridricha II. Velikého
Tolary Fridricha II. Velikého jsou pruské stříbrné mince z let 1740–1786. Od roku 1750 se razily podle nové Graumannovy stopy – 14 tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra – mimo jiné v Berlíně (A), Vratislavi (B) a Královci (E). Tato stopa zůstala základem pruského tolaru až do roku 1856.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný čtvrt tolar Fridricha II. Velikého z počátku jeho vlády představuje drobnější nominál osvícenského Pruska. Emise z let 1750–1752 dokládá stabilizaci měny i rostoucí...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich II. Veliký (1712–1786) nastoupil na pruský trůn roku 1740 a za své vlády zásadně přestavěl pruskou měnu. Do roku 1750 se v Prusku razilo podle lipské dvanáctitolarové stopy. Generální mincmistr Johann Philipp Graumann, kterého král získal z Brunšvicka-Lüneburska, připravil novou soustavu: od roku 1750 se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 14 tolarů. Tolary Fridricha II. Velikého z doby po reformě tak stojí na počátku pruského tolaru, který se touto stopou řídil přes sto let.
Graumannův tolar vážil 22,272 g při ryzosti 750/1000 a obsahoval 16,704 g čistého stříbra – podstatně méně než konvenční tolar, který roku 1753 sjednalo Rakousko s Bavorskem. Ke konvenční stopě Prusko nepřistoupilo. Na líci nese tolar portrét krále a opis FRIDERICUS BORUSSORUM REX, na rubu orla stojícího na válečných trofejích, nápis EIN REICHS THALER, letopočet a písmeno mincovny.
Písmeno označuje mincovnu: A Berlín, B Vratislav, E Královec. Vratislav připadla Prusku se Slezskem, které Fridrich získal ve slezských válkách na Marii Terezii. Za sedmileté války (1756–1763) Prusko financovalo armádu znehodnocenou mincí: nájemci mincoven kolem berlínského bankéře Veitela Heineho Ephraima razili lehké osmigroše, tymfy, šestiny tolaru i zlaté mince, často starými saskými razidly v obsazeném Lipsku. Lidově se jim říkalo efraimity.





