Tolary Fridricha III. Saského
Tolary Fridricha III. Saského jsou saské guldengroše z let 1500–1525, zvané podle čepic na rubu tolary s klapkovými čepicemi. Patří k vůbec prvním tolarovým ražbám v Německu a staly se vzorem jáchymovského tolaru. Na líci je saský kurfiřt Fridrich Moudrý, na rubu vévodové Jan a Jiří.
Fridrich III. Moudrý (1463–1525) byl saským kurfiřtem od roku 1486. Mince razil společně s bratrem Janem Stálým a s vévodou Albrechtem Smělým z albertinské větve rodu, po jeho smrti v září 1500 s Albrechtovým synem Jiřím Bradatým. Stříbro poskytovaly nové doly v Krušných horách, kde byl roku 1491 objeven bohatý výskyt na Schreckenbergu u Annabergu.
Velkou stříbrnou minci, guldengroš, začali Wettinové razit roku 1500 a pokračovali do roku 1525. Odpovídala hodnotou zlatému guldenu a sedmi andělským grošům (Schreckenbergerům). Vážila asi 29,2 gramu při ryzosti 937,5/1000, tedy 27,4 gramu čistého stříbra, a z hrubé kolínské hřivny se jich razilo osm. Letopočet nenese; datuje se podle opisů a značek mincmistrů.
Na líci je poprsí kurfiřta Fridricha s mečem, na rubu dvojice vévodů v plochých čepicích s klapkami, podle nichž se ražbě říká Klappmützentaler, a opis MONE ARGE DVCVM SAXO (stříbrná mince saských vévodů). Razilo se v Annabergu a v Buchholzu, v letech 1518–1519 i v Lipsku; první kusy roku 1500 vznikly patrně ve Frohnau. Dochovaly se vzácně, protože jiné mincovny je skupovaly a přetavovaly.
