Tolary Fridricha Oldřicha Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Tolary Fridricha Oldřicha Brunšvicko-Wolfenbüttelského razil vévoda, který vládl v letech 1613–1634. Nejznámější typ nese divého muže s vytrženým stromem, symbol hornictví v Harcu, a na druhé straně vévodský znak s pěti helmicemi. Do jeho vlády spadá i velká měnová krize let 1619–1623.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Fridrich Oldřich Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1591–1634) vládl v letech 1613–1634 a spravoval i spojené knížectví Calenberg-Göttingen. Po otci Jindřichu Juliovi zdědil dluhy kolem 1,2 milionu tolarů a dějiny ho hodnotí jako slabého vládce závislého na rádcích. Jeho smrtí vymřela wolfenbüttelská linie Welfů.
Na jedné straně jeho tolarů stojí divý muž – vousatý obr s věncem z listí kolem boků a vytrženým stromem v ruce – s heslem DEO ET PATRIAE a letopočtem. Na druhé je mnohopolní vévodský znak s pěti helmicemi a opis se jménem a titulem vévody brunšvického a lüneburského (FRIDERIC VLRIC D G DUX BRUNSVIC ET L…). Divý muž se na mincích Welfů objevil v polovině 16. století a stal se znamením stříbra z harcských dolů.
Za Fridricha Oldřicha proběhla velká měnová krize let 1619–1623, kdy se v celé říši razily mince se stále menším obsahem stříbra. Také v Brunšvicko-Wolfenbüttelsku tehdy vedle zemských mincoven pracovaly pronajaté a nepovolené dílny, které skupovaly dobré mince, přetavovaly je s mědí a razily znovu; i vévodovým jménem jsou známy znehodnocené drobné mince s divým mužem.
Velké tolary se razily z dobrého stříbra i v krizových letech – znehodnocovaly se hlavně drobné nominály – a pokračovaly i po návratu ke starému standardu roku 1623.
