Tolary Fridricha Sasko-Altenburského
Tolary Fridricha Sasko-Altenburského jsou společné ražby čtyř bratrů, kteří zdědili Sasko-Altenbursko roku 1603. Vévoda Fridrich (1599–1625) je v jejich opisech jmenován vedle Jana Filipa, Jana Viléma a Fridricha Viléma II.; tolar z roku 1624 ze Saalfeldu ukazuje na rubu tři mladší bratry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Sasko-Altenbursko vzniklo roku 1603 dělením ernestinských zemí po smrti vévody Fridricha Viléma I. Zdědili je společně jeho čtyři nezletilí synové pod poručnictvím saských kurfiřtů, a mince vévodství proto nesly jména všech čtyř. Fridrich, druhý nebo třetí z nich (prameny se rozcházejí), se narodil roku 1599 v Torgau a padl v říjnu 1625 u Seelze jako velitel jezdectva v dánských službách v boji s Tillyho vojskem.
Od roku 1618 vládl za všechny nejstarší Jan Filip, mladší bratři se spokojili s apanáží. Na mincích se přesto dál jmenovali všichni: tolar z roku 1624 má na líci poprsí vládnoucího vévody a opis D:G:IOH:PHIL:FRID:IOH:WILH:ET FR:WILH:FRAT – z Boží milosti Jan Filip, Fridrich, Jan Vilém a Fridrich Vilém, bratři. Na rubu jsou tři mladší bratři a pokračování titulu vévodů saských, jülišských, klévských a berských z altenburské linie.
Tolar 1624 vznikl v mincovně v Saalfeldu pod mincmistrem Wolfem Albrechtem a váží kolem 29 g. Bratři razili tolar už roku 1615 v Coburgu. V letech kiprovské inflace 1620–1622 provozovali přes deset dočasných mincoven, které chrlily znehodnocené čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary; tolar 1624 i půltolar 1623 ze Saalfeldu pocházejí z doby návratu k plnohodnotné minci.
