Tolary Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského
Tolary Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského razila v Saalfeldu ernestinská vévodská linie v posledních desetiletích 16. století, mimo jiné v letech 1577–1584. Vévoda je vydával společně s mladším bratrem Janem a oba bratři se na nich objevují; jako saský kuradministrátor dával razit tolary i v Drážďanech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský (1562–1602) byl vévodou od roku 1573, ale jako nezletilý stál pod poručnictvím saského kurfiřta Augusta; samostatně vládl až po jeho smrti roku 1586. Na vládě se podílel i jeho mladší bratr Jan, který vedl výmarské záležitosti, když byl Fridrich Vilém mimo zemi.
Bratři vydávali tolary společně v mincovně v Saalfeldu. Známé jsou ročníky 1577, 1580, 1581 a 1584 i ražby z konce 90. let. Starší typ ukazuje polopostavy obou bratrů proti sobě a na rubu znak se třemi přilbami; na tolaru z roku 1584 má každý z bratrů vlastní stranu mince.
Po smrti saského kurfiřta Kristiána I. roku 1591 se Fridrich Vilém stal poručníkem jeho tří nezletilých synů a kuradministrátorem Saska. V té roli dával v Drážďanech razit takzvané tříbratrské tolary s podobiznami svých svěřenců – Kristiána, Jana Jiřího a Augusta. Správa skončila roku 1601, kdy se vlády ujal Kristián II. Saský.
