Tolary Fridricha Viléma II. Pruského

Fridrich Vilém II. Pruský (1744–1797) se narodil v Berlíně a na pruský trůn usedl 17. srpna 1786 jako synovec a nástupce Fridricha II. Velikého. Přebíral zemi, kterou předchůdce proměnil ve vojenskou velmoc, a od počátku se od něj v mnohém odlišoval – povahou, zájmy i vztahem ke státní pokladně.

Hned v prvních měsících zrušil státní monopoly na kávu, tabák a cukr, které Prusům dlouho ztrpčovaly život, snížil některé daně a uvolnil podmínky obchodu. Tyto kroky mu vynesly popularitu, na příjmech státu se ale podepsaly a napjaté finance provázely celou jeho vládu.

Trvalou stopou zůstal Allgemeines Preußisches Landrecht, rozsáhlý zemský zákoník dokončený roku 1794. Sjednotil právo platné v pruských zemích a patří k nejvýznamnějším kodifikacím svého století; připravovat se začal ještě za Fridricha Velikého a dokončení se dočkal až za jeho nástupce.

Na rozdíl od strýce, který dával přednost francouzštině a francouzskému vkusu, podporoval Fridrich Vilém II. domácí německou kulturu. Sám byl zdatným violoncellistou a hudbě rozuměl natolik, že si jeho mecenášství cenili přední skladatelé své doby. Za jeho vlády vyrostla v Berlíně Braniborská brána a nedaleko Postupimi Mramorový palác.

Doba mu ale nepřála. Vládl v letech, kdy Evropou otřásala Francouzská revoluce a kdy se měnila mapa středovýchodní Evropy. S osvícenským dědictvím i se společenskými důsledky revoluce se vyrovnával obtížně a Prusko za jeho panování sláblo uvnitř i navenek – ztrácelo váhu, kterou mu vydobyl jeho předchůdce.

Zemřel v Postupimi 16. listopadu 1797 po jedenácti letech vlády. Trůnu se ujal jeho syn Fridrich Vilém III., jemuž zanechal zemi s vyčerpanou pokladnou a nejistým postavením mezi velmocemi. Soud dějin nad ním bývá přísný, protože se měří odkazem slavného předchůdce.