Tolary Fridricha Viléma II. Pruského
Tolary Fridricha Viléma II. Pruského razily pruské mincovny v letech 1786–1797 podle Graumannovy stopy z roku 1750: čtrnáct tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, kus asi 22,3 g o ryzosti 750/1000. Líc nese královo poprsí s německým opisem, rub se během jedenácti let vlády několikrát změnil.
Řazení produktů
Výpis produktů
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Fridrich Vilém II. Pruský (1744–1797) nastoupil na trůn roku 1786 po svém strýci Fridrichu II. Velikém a vládl až do smrti v listopadu 1797. Měnovou soustavu předchůdce nezměnil: tolar se dál razil podle Graumannovy stopy, tedy čtrnáct kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra. Vážil asi 22,27 g, ze tří čtvrtin stříbro, a byl tak lehčí než konvenční tolar Rakouska a jihoněmeckých zemí, k jehož stopě se Prusko nepřipojilo.
Líc tolaru nese poprsí krále hledícího vpravo a opis v němčině FRIED. WILHELM KOENIG VON PREUSSEN, ne v latině jako u většiny tehdejších evropských tolarů. Rub se měnil. Tolar z roku 1786 má korunovaného orla se žezlem a říšským jablkem na podstavci a nápis EIN REICHSTHALER, tolar z roku 1788 orla sedícího na zeměkouli v korunovaném oválném štítu. V polovině 90. let, například na ročníku 1796, je korunovaný štít s orlem, který po stranách přidržují dva divocí muži s kyji, a pod ním nápis EIN THALER s letopočtem.
Značka mincovny stojí v letopočtu: A znamená Berlín, B Vratislav ve Slezsku, které Prusko drželo od válek Fridricha Velikého. Typ s divými muži převzal i syn a nástupce Fridrich Vilém III. na tolarech z roku 1797. Mimo graumannovskou řadu vznikly dvě zvláštní ražby: v roce 1794 berlínský konvenční tolar o váze asi 28 g s nápisem ZEHN EINE FEINE MARK, tedy deset kusů z hřivny ryzího stříbra, a v roce 1797 tolar s opisem AD NORMAM TALERORUM ALBERTI, ražený podle vzoru albertových tolarů, s postavou divého muže vedle znaku.
