Tolary Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Tolary Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského je třeba chápat s historickou opatrností, protože tento vévoda vládl až na přelomu 19. a 20. století, tedy mimo vlastní období klasické tolarové ražby. Kategorie proto odkazuje spíše k tolarům spojovaným se jménem tohoto panovníka v širším sběratelském nebo katalogovém smyslu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný tolar salcburského arcibiskupa Wolfa Dietricha z Raitenau představuje reprezentativní ražbu přelomu renesance a baroka. Spojuje duchovní i světskou autoritu knížecího...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1784 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Uherský tolar z roku 1783 ražený v Kremnici za vlády Josefa II. Habsburského. Oblíbený „mariánský“ typ s nápisem Patrona Hungariae patří k ikonickým stříbrným mincím střední...
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský byl příslušníkem ernestinské větve rodu Wettinů a vládl Sasko-Altenbursku v pozdní fázi existence německých vévodství před zánikem monarchií v německých zemích. Z hlediska numismatiky je proto důležité nepřenášet na jeho osobu okolnosti raného novověku ani období třicetileté války, s nimiž bývají tolary často spojovány.
Tolar je původně označení pro velkou stříbrnou minci, která měla v evropském mincovnictví význam především v dřívějších staletích. U panovníka z konce 19. století je vhodné počítat s tím, že pojem může v praxi označovat spíše typově nebo tradicí navazující ražby, případně katalogové zařazení, nikoli běžnou oběžnou minci v podobě známé ze starší tolarové epochy.
Pokud jsou mince této kategorie spojovány s Fridrichem Vilémem II., jejich historická zajímavost spočívá hlavně v tom, že dokumentují pozdní reprezentaci malého durynského státu a navazování na starší mincovní tradice německých zemí. Pro popis je bezpečnější držet se obecného rámce než předpokládat konkrétní válečné okolnosti, mincovní nouzi nebo mimořádné odchylky v ražbě bez jasného doložení.
Tyto mince tak mohou být užitečné zejména jako doklad panovnické titulatury, dobového výtvarného stylu a postavení Sasko-Altenburska v širším prostředí německého mincovnictví. Při jejich určování je vhodné ověřovat konkrétní typ podle odborné literatury nebo katalogu, protože samotné označení tolar může být u takto pozdního panovníka historicky méně jednoznačné.
