Tolary Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Tolary Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského pocházejí hlavně z doby, kdy vévodství drželi společně čtyři bratři. Fridrich Vilém II. (1603–1669), nejmladší z nich, je v opisech společných tolarů jmenován na posledním místě; tolar 1624 ze Saalfeldu ho ukazuje mezi třemi bratry na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Fridrich Vilém II. se narodil v únoru 1603 ve Výmaru, sedm měsíců po smrti svého otce Fridricha Viléma I. Spolu se staršími bratry Janem Filipem, Fridrichem a Janem Vilémem zdědil nově vzniklé Sasko-Altenbursko, zprvu pod poručnictvím saských kurfiřtů. Samostatně vládl až po smrti posledního z bratrů, Jana Filipa, v letech 1639–1669.
Mince vévodství nesly po celou dobu společné vlády jména všech čtyř bratrů, přestože od roku 1618 skutečně vládl jen Jan Filip. Tolar z roku 1624, ražený v Saalfeldu pod mincmistrem Wolfem Albrechtem, má na líci poprsí vládnoucího vévody a opis končící slovy ET FR:WILH:FRAT – a Fridrich Vilém, bratři. Na rubu jsou zobrazeni tři mladší bratři, mezi nimi i Fridrich Vilém, tehdy jednadvacetiletý.
Tolar vážil kolem 29 g a vznikl v době, kdy se vévodství po kiprovské inflaci let 1620–1622 vrátilo k plnohodnotné minci. Společný tolar bratři razili už roku 1615 v Coburgu. Z doby samostatné vlády Fridricha Viléma II. jsou doložené ražby ze Saalfeldu; jeho syn Fridrich Vilém III. zemřel roku 1672 a s ním vymřela starší altenburská linie.
