Tolary Jana Arnošta Saského
Tolary Jana Arnošta Saského jsou stříbrné mince knížectví Sasko-Kobursko-Eisenašského, které Jan Arnošt (1566–1638) razil spolu se starším bratrem Janem Kazimírem. Společné tolary nesou na líci poprsí obou bratrů obrácená k sobě a vznikaly v mincovně Saalfeld. Po dělení roku 1596 se Jan Arnošt stal vévodou eisenašským.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Jan Arnošt a jeho starší bratr Jan Kazimír byli synové vévody Jana Fridricha II. Saského z ernestinské větve Wettinů. Erfurtským dělením 6. listopadu 1572 dostali knížectví Sasko-Kobursko-Eisenašské v jižním a západním Durynsku. Protože byli nezletilí, vládli za ně poručníci, mezi nimi saský kurfiřt August; vlády se bratři ujali až po jeho smrti v únoru 1586.
Mince se přesto razily jejich jménem už za poručnictví. Tolar z roku 1580 ukazuje na líci poprsí obou bratrů obrácená k sobě a opis, který je jmenuje jako bratry a vévody saské; rub nese mnohapolý saský znak se třemi přilbami a tituly durynských lankrabí a míšeňských markrabí. Tolary i půltolary tohoto typu pocházejí z mincovny v Saalfeldu.
Roku 1596 si bratři knížectví rozdělili: Jan Arnošt dostal Eisenach jako samostatné vévodství, Jan Kazimír Coburg. Jména obou bratrů se na mincích objevovala i potom – na drobných mincích z doby mincovní inflace 1620–1622 z Gothy, Eisenachu a Coburgu i na říšských tolarech ze Saalfeldu z let 1624 a 1626. Po bratrově smrti roku 1633 zdědil Jan Arnošt i Coburg a vládl oběma zemím až do své smrti v roce 1638.





