Tolary Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu
Tolary Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu razila salcburská mincovna za jeho vlády v letech 1687–1709. Typické jsou ražby se salcburskými patrony sv. Rupertem a sv. Virgilem nad dómem a s arcibiskupským znakem pod legátským kloboukem; čtvrttolar z roku 1695 nese samotného sv. Ruperta a Pannu Marii s Ježíškem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Jan Arnošt z Thun-Hohensteinu (1643–1709), rodák z Prahy, vládl jako salcburský arcibiskup a říšský kníže v letech 1687–1709. Salcburk byl samostatným církevním knížectvím s mincovním právem, které arcibiskupové drželi od roku 996, a s vlastním stříbrem z Vysokých Taur. Arcibiskupská mincovna proto patřila k velmi činným a tolary za Thuna razila po celou dobu jeho vlády.
Půltolar z prvního roku vlády 1687 nese na jedné straně sv. Ruperta a sv. Virgila, patrony Salcburku, sedící nad dómem, s opisem SS RVDBERTVS ET VIRGILIVS PATRONI SALISBVRGENSES. Druhou stranu tvoří spojený znak arcibiskupství a rodu Thunů pod legátským kloboukem se střapci a opis IOAN ERNESTVS D G ARCHIEPS SALISB S SED AP LEG. Zkratka připomíná titul legáta apoštolského stolce, který salcburští arcibiskupové nesli. Stejné pojetí mají i zlaté ražby z téhož roku, například desetidukát.
Vedle dvojice patronů se objevuje i samotný sv. Rupert se soudkem soli, odkazem na solné doly, z nichž arcibiskupství bohatlo, a Panna Marie s Ježíškem nad znakem. Tak vypadá například čtvrttolar z roku 1695, který má hodnotu 1/4 v kroužku pod světcem. Na konvenční stopu, podle níž se později razilo v Rakousku i Bavorsku, přešel Salcburk až roku 1753, víc než čtyři desetiletí po Thunově smrti.
