Tolary Jana Fridricha a Mořice
Tolary Jana Fridricha a Mořice jsou společné saské ražby z let 1541–1547, kdy kurfiřt Jan Fridrich I. Saský a vévoda Mořic Saský sdíleli mincovnictví. Na tolaru je na líci kurfiřt s mečem přes rameno a na rubu Mořic v brnění. Razily se v krušnohorských mincovnách a společnou ražbu ukončila bitva u Mühlberku roku 1547.
Řazení produktů
Výpis produktů
Čtvrttolar Jana Fridricha a Mořice z roku 1546 je působivou saskou ražbou z období reformace a napětí před šmalkaldskou válkou. Zaujme historickým kontextem i tím, že jde o...
Ovládací prvky výpisu
Saské tolary nesly od počátku 16. století jména vládců obou větví rodu Wettinů, ernestinské i albertinské. Když roku 1541 převzal albertinské vévodství Mořic Saský (1521–1553), pokračoval v tom s kurfiřtem Janem Fridrichem I. Saským (1503–1554) z ernestinské větve. Oba razili společně v krušnohorských mincovnách Annaberg, Freiberg, Buchholz a Schneeberg.
Na tolaru je na líci poprsí kurfiřta s mečem přes rameno, odznakem kurfiřtské hodnosti, a na rubu Mořic v brnění; opisy s tituly obou panovníků a letopočtem přerušují malé znakové štíty. Jednotlivé mincovny se rozlišují značkami – Annaberg například křížem v kruhu, Freiberg lipovým listem. Na menších ražbách stojí jména obou vládců rozdělená mezi líc a rub.
Společné mincovnictví skončilo se šmalkaldskou válkou. Mořic se v ní postavil na stranu císaře Karla V., v bitvě u Mühlberku 24. dubna 1547 byl Jan Fridrich zajat a kurfiřtskou hodnost císař přenesl na Mořice. Od té doby razila albertinská a ernestinská větev každá samostatně.
