Tolary Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského
Tolary Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského vznikaly v letech 1665–1679 v mincovně Clausthal v Horním Harzu ze stříbra z tamních hornoharckých dolů. K nejznámějším patří tolary s divým mužem, vícenásobné tolary zvané lösery se skákajícím koněm nad hornickou krajinou a ražby k vévodovu pohřbu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (1625–1679) vládl od roku 1665 knížectví Calenbersko spolu s Grubenhagenem a Göttingenskem. Jeho tolary pocházejí z mincovny v Clausthalu, která zpracovávala stříbro z hornoharckých dolů – proto se na nich tak často objevuje hornická tematika i heslo EX DURIS GLORIA, „z těžkostí sláva“.
Tradičním obrazem welfských tolarů byl divý muž – vousatá postava s věncem z mechu a listovou rouškou, která drží jedli. Za Jana Fridricha ho nesou mimo jiné tolary z roku 1668 se značkou mincmistra Henninga Schlütera, písmeny H a S po stranách kmene. Stejnou postavu s jedlí mají i drobnější ražby, například dvanáct mariánských grošů z roku 1674.
Nejokázalejší jsou lösery – vícenásobné tolary v hodnotě tří až šesti tolarů, ražené v Clausthalu roku 1677. Na líci mají korunovaný monogram IF ve vavřínovém věnci obklopený čtrnácti znaky vévodových zemí, na rubu skáče nad krajinou s horníky a štolou welfský kůň, kterého z oblak věnčí ruka vavřínem. Nesou značku mincmistra Heinricha Bonhorsta (H B), hodnotu však neuvádějí.
Jan Fridrich zemřel roku 1679 v Augsburgu na cestě do Itálie. K jeho pohřbu se razily vícenásobné tolary s portrétem vévody a latinským nápisem o jednadvaceti řádcích, který shrnuje jeho život; hodnotu udává vyražená číslice, například 2 nebo 4. Vlády v Calenbersku se po něm ujal bratr Arnošt August.
