Tolary Jana Jiřího I. Saského
Tolary Jana Jiřího I. Saského razilo saské kurfiřtství v letech 1611–1656, hlavně v drážďanské mincovně. Kurfiřt na nich obvykle stojí v polopostavě v brnění a s kurfiřtským mečem, rub nese saský erb. K jeho vládě patří i pamětní tolary k výročí reformace 1617 a augsburského vyznání 1630.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Ovládací prvky výpisu
Jan Jiří I. Saský (1585–1656) vládl Sasku jako kurfiřt od roku 1611 do své smrti, tedy i po celou třicetiletou válku. Jeho podobu ovšem nesou už starší tolary: za vlády nejstaršího bratra Kristiána II. Saského se razily tolary tří bratří, na nichž je Kristián zobrazen spolu s mladšími Janem Jiřím a Augustem. Po Kristiánově smrti nesly první ražby nové vlády jména obou zbylých bratří, Jana Jiřího a Augusta.
Běžný tolar Jana Jiřího I. zobrazuje kurfiřta v polopostavě, v brnění a s mečem přes rameno, který odkazuje na saský úřad arcimaršála Svaté říše římské. Rub nese bohatě členěný saský erb s přilbami a klenoty. V opisu se vedle saského vévodského titulu objevují i Jülich, Kleve a Berg – země, na něž Sasko po vymření tamních vévodů v roce 1609 vznášelo dědický nárok.
Léta kiprů a wiprů na počátku třicetileté války zasáhla i Sasko, kde se tehdy razily znehodnocené drobné mince. Vedle oběžných tolarů vznikaly za Jana Jiřího I. rozsáhlé pamětní série. Ke stému výročí reformace v roce 1617 vydalo Sasko ražby od osminy tolaru po vícenásobné tolary a dukáty, na nichž kurfiřt vystupuje spolu se svým předkem Fridrichem III. Moudrým.
Obdobná série následovala v roce 1630 ke stému výročí předání augsburského vyznání: na líci je Jan Jiří I., na rubu kurfiřt Jan Stálý, za jehož vlády bylo vyznání roku 1530 předloženo císaři. Obě série ukazují, jak saští kurfiřti chápali svou roli předních ochránců luterství a jak ji vyjadřovali i na mincích.





