Jan Jiří I. Saský (1585–1656) vládl jako saský kurfiřt v letech 1611–1656 a patřil k nejvlivnějším říšským knížatům doby třicetileté války. Jeho politická lavírování mezi protestantskými stavy a císařem se výrazně promítla nejen do dějin Saska, ale i do mincovní produkce, která za jeho vlády dosáhla vysoké technické i výtvarné úrovně. Tolary Jana Jiřího I. jsou dnes vnímány jako důležitý doklad této složité epochy.

Typické tolary Jana Jiřího I. zobrazují panovníka s renesančním nákrčníkem a typickým knížecím profilem, obklopeného latinským opisem „IOHAN GEORGI D G DVX SAX IUL CL MONT“, doplněným o letopočet a případně znak mincovny. Reverz nese často saský erb se štítonošem nebo císařským orlem a nápisem odkazujícím na svazek s říší. Ikonografie klade důraz na legitimitu, stabilitu a postavení Wettinů v rámci říšské politiky.

Tolary byly raženy převážně v lipské a drážďanské mincovně a odpovídaly standardní tolarové hmotnosti (~28–29 g). Přestože třicetiletá válka ovlivnila dostupnost stříbra i stabilitu měny, saské ražby zůstaly kvalitní a respektované v celém středoevropském prostoru. Mnohé z nich dnes představují žádaný cíl sběratelů díky své kombinaci politického významu a výtvarného zpracování.

Tolary Jana Jiřího I. dnes oslovují sběratele, kteří se zajímají o mincovnictví třicetileté války, rody Wettinů nebo saskou historii. Každý kus je svědkem doby náboženských konfliktů, dynastických napětí a snahy o zachování autority skrze mince. Reprezentují kvalitní a dobře dochované ražby s pevným místem v evropské numismatice 17. století.