Tolary Jana Jiřího II. Saského
Tolary Jana Jiřího II. Saského vznikaly v letech 1656–1680, kdy vládl jako saský kurfiřt. Roku 1667 se Sasko dohodlo s Braniborskem na zinnské mincovní stopě, která tolar ponechala beze změny a lehčeji razila jen jeho díly. Nejznámější je tolar na drážďanskou slavnost Podvazkového řádu z roku 1678.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Jan Jiří II. Saský (1613–1680) vládl saskému kurfiřtství od roku 1656 a obnovoval zemi po třicetileté válce, k čemuž mu pomáhalo i stříbro z Krušných hor. Jeho tolary razila mincovna v Drážďanech podle říšského mincovního řádu z let 1559 a 1566, tedy devět kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra.
Hlavní měnová změna jeho vlády přišla roku 1667 v bývalém cisterciáckém klášteře Zinna u Jüterbogu. Sasko a Braniborsko se tam dohodly na společné zinnské stopě: tolar zůstal kvůli právům císaře a říše nedotčen, nové mince v hodnotě dvou třetin, třetiny a šestiny tolaru se však razily lehčeji, deset a půl tolaru z hřivny. Roku 1668 se k dohodě připojilo Brunšvicko-Lüneburské vévodství.
Jako rytíř anglického Podvazkového řádu uspořádal Jan Jiří II. 23. dubna 1678, na svátek svatého Jiří, v Drážďanech velkou řádovou slavnost. Připomíná ji tolar se svatým Jiřím na koni, který zabíjí draka, a s francouzským opisem o řádu podvazku; rub nese francouzský nápis s tituly anglického krále Karla II. a letopočet MDCLXXVIII. Vedle běžného tolaru se razily i jeho silnější vícenásobné ražby.
