Tolary Jana Kazimíra Saského
Tolary Jana Kazimíra Saského razil coburský vévoda Jan Kazimír (1564–1633) nejprve společně s mladším bratrem Janem Arnoštem, s jehož poprsím sdílí líc tolarů z let 1580 a 1583. Po rozdělení země roku 1596 vládl v Coburgu sám a v letech 1624–1629 dal v Saalfeldu razit i vlastní vícenásobné tolary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Jan Kazimír, syn vévody Jana Fridricha II. Saského a starší bratr Jana Arnošta, získal s ním erfurtským dělením roku 1572 knížectví Sasko-Kobursko-Eisenašské. Za nezletilé bratry vládli poručníci; Jan Kazimír, vychovávaný pod dohledem saského kurfiřta Augusta, se vlády ujal až po kurfiřtově smrti 11. února 1586 a do roku 1596 spravoval zemi společně s bratrem.
Tolary z doby společné vlády mají na líci poprsí obou bratrů obrácená k sobě a opis, který je jmenuje jako bratry a vévody saské, na rubu saský znak se třemi přilbami. Razila je mincovna v Saalfeldu. Jména obou bratrů se na mincích objevovala i po rozdělení země, například na říšských tolarech ze Saalfeldu z let 1624 a 1626 nebo na drobných mincích z doby mincovní inflace 1620–1622.
Po dělení roku 1596 získal Jan Arnošt Eisenach a Jan Kazimír zůstal vévodou v Coburgu. Mezi jeho samostatné ražby patří reprezentativní vícenásobné tolary ze Saalfeldu – dvojnásobný tolar z roku 1624 od mincmistra Wolfa Albrechta nebo dvojtolar z roku 1629. Ten nese na rubu cválajícího vévodu a heslo ELEND NICHT SCHAT WER TVGENT HAT: bída neuškodí tomu, kdo má ctnost. Jan Kazimír zemřel roku 1633 bez potomků a Coburg zdědil Jan Arnošt.





