Tolary Jana Kazimíra Saského
Tolary Jana Kazimíra zachycují numismatické dědictví polského krále z let 1648-1668, který vládl během dramatického období "Potopu" - současných válek se Švédskem, Ruskem a kozáckým povstáním. Tyto polské ražby dokumentují dramatický boj o přežití státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar salcburského arcibiskupa Wolfa Dietricha z Raitenau představuje reprezentativní ražbu přelomu renesance a baroka. Spojuje duchovní i světskou autoritu knížecího...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1784 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Uherský tolar z roku 1783 ražený v Kremnici za vlády Josefa II. Habsburského. Oblíbený „mariánský“ typ s nápisem Patrona Hungariae patří k ikonickým stříbrným mincím střední...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Jan II. Kazimír Vasa nastoupil na trůn v době největší krize polsko-litevského státu, kdy země současně čelila švédské invazi, kozáckému povstání Bohdana Chmielnického a ruskému útoku. Jeho tolary odrážejí dramatické události vlády i heroické úsilí o udržení jednotnosti rozsáhlého státu. Válečné útrapy se odrazily i v kvalitě mincí - stříbro bylo často horší kvality a technické zpracování pokleslo oproti předchozím obdobím polské prosperity.
Tolary Jana Kazimíra nesou bohatou ikonografii katolické víry a polského patriotismu, které byly klíčové pro identitu státu v době existenční krize. Královské portréty často zdůrazňují zbožnost a odhodlání panovníka, zatímco heraldické symboly připomínají rozsah polsko-litevské unie. Zvláště cenné jsou tolary z období obléhání různých měst nebo z doby, kdy král musel vládnout z různých refugií během švédské okupace. Tyto mince představují autentické svědectví o jednom z nejtěžších období polských dějin.
Po abdikaci v roce 1668 Jan Kazimír odešel do francouzského exilu, což ukončilo jeden z nejdramatičtějších příběhů polské královské moci. Jeho tolary tak představují numismatické memento traumatického období, které navždy změnilo postavení Polska v Evropě. Pro sběratele představují tyto mince možnost vlastnit autentické svědectví o heroickém boji národa za přežití. Investičně jsou atraktivní díky své vzácnosti a rostoucímu zájmu o polské dějiny 17. století. Kombinace historického dramatu, umělecké hodnoty barokní ražby a dokumentace "Potopu" činí z Kazimírových tolarů vyhledávané objekty pro sběratele střední a východní Evropy zaměřené na periody politických krizí a národního utrpení.
