Tolary Jana Viléma Sasko-Altenburského
Tolary Jana Viléma Sasko-Altenburského jsou společné ražby čtyř bratří, kteří Sasko-Altenbursko zdědili roku 1603. Jan Vilém sám nevládl, jeho jméno a polopostava se ale objevují na rubu tolarů vedle bratrů Fridricha a Fridricha Viléma. Razila je mincovna v Saalfeldu až do roku 1625.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Jan Vilém Sasko-Altenburský (1600–1632) byl druhým synem vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského z druhého manželství. Země po otci připadla jemu a jeho třem bratrům společně. Když se roku 1618 ujal vlády nejstarší Jan Filip, mladší bratři přijali místo podílu na vládě roční platy; roku 1624 se tato úmluva prodloužila na neurčito.
Mince však dál nesly jména všech čtyř. Na líci tolaru je v brnění nejstarší Jan Filip, na rubu polopostavy tří mladších bratří, mezi nimi i Jan Vilém, kolem rodové erby. Opis vyjmenovává bratry a označuje je slovem fratres. Tolary razila mincovna v durynském Saalfeldu, kde do roku 1624 působil mincmistr Wolf Albrecht se značkou WA.
Vlastní mince Jan Vilém neměl, jeho tolary jsou proto právě a jen tyto společné ražby, které končí rokem 1625. Jan Vilém zemřel v prosinci 1632 na horečku ve vojenském táboře u slezského Břehu.
