Tolary Jeronýma Josefa Colloreda
Jeroným Josef Colloredo (1732–1812) byl posledním vládnoucím salcburským arcibiskupem. Úřad zastával od roku 1772, prosazoval osvícenské reformy, propustil ze svých služeb Wolfganga Amadea Mozarta a roku 1803 přišel se zánikem církevního státu o světskou moc. Zemřel ve Vídni roku 1812.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Jeroným Josef Colloredo (1732–1812) se narodil ve Vídni a církevní dráhu začal jako biskup v korutanském Gurku. Roku 1772 byl zvolen salcburským arcibiskupem, tedy hlavou církevního knížectví, které bylo samostatným státem se vším všudy – vlastní správou i vlastní mincovnou.
Vládl v duchu doby. Podobně jako císař Josef II. omezoval poutě a procesí, krotil okázalou výzdobu kostelů a zkracoval hudbu při bohoslužbách, aby se z ní nestal koncert. Odpůrci mu za to přezdívali tajný luterán, ačkoli mu šlo o střízlivější a levnější podobu církevního života.
Právě s hudbou souvisí jeho nejznámější spor. V arcibiskupských službách zaměstnával mladého Wolfganga Amadea Mozarta, jehož časté cesty a nároky považoval za nesnesitelné. Vztah skončil roku 1781 rozchodem, který skladateli otevřel cestu do Vídně a k samostatné dráze.
Konec Colloredova panování přinesly napoleonské války. V prosinci 1801 před postupujícím vojskem ze Salcburku uprchl a už se do něj natrvalo nevrátil. Roku 1803 rozhodla říšská deputace o sekularizaci církevních knížectví a salcburský arcibiskupský stát tím zanikl.
Světskou moc arcibiskup ztratil, církevní úřad si podržel až do smrti, byť už jen na dálku. Samotný Salcburk během několika let vystřídal několik pánů – nejprve toskánského velkovévodu, pak Rakousko a Bavorsko –, než jej roku 1816 definitivně získalo Rakousko. Z někdejšího knížectví se stala pohraniční provincie a mincovna, která po staletí razila vlastní tolary, umlkla.
Zemřel 20. května 1812 ve Vídni ve věku téměř osmdesáti let. V paměti zůstal ve dvojí roli: jako osvícený správce, který svou zemi modernizoval, a jako muž, jenž propustil Mozarta. Druhá z nich přebila první natolik, že se o jeho reformách dnes mluví hlavně v poznámkách pod čarou skladatelových životopisů.
