Tolary Jeronýma z Colloreda
Tolary Jeronýma z Colloreda jsou konvenční tolary posledního vládnoucího salcburského arcibiskupa z let 1772–1803. Razila je salcburská mincovna podle konvenční stopy; na líci je arcibiskupovo poprsí v duchovním oděvu, na rubu znak pod kloboukem se střapci, se zkříženou berlou a mečem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Jeroným z Colloreda (1732–1812) vládl jako salcburský arcibiskup a říšský kníže v letech 1772–1803. Salcburk přistoupil ke konvenční měnové stopě už roku 1753, takže Colloredovy tolary se razily podle stejné normy jako rakouské a bavorské: deset tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, kus asi 28 g o ryzosti 833/1000.
Typ se za jeho vlády měnil jen málo. Líc nese poprsí arcibiskupa v duchovním oděvu s náprsním křížem a zkrácený latinský opis se jménem HIERONYMVS a tituly arcibiskupa a knížete salcburského. Rub tvoří znak arcibiskupství a rodu Colloredů na plášti pod kloboukem se střapci, za ním zkřížená berla a meč jako znamení duchovní i světské moci a dole letopočet.
Pod poprsím bývá písmeno M, spojované s rytcem Franzem Xaverem Matzenkopfem. Vedle tolarů dal Colloredo razit i půltolary, dukáty a drobnější stříbro v obdobném pojetí. Už dukát z prvního roku vlády 1772 má stejné uspořádání: poprsí s kalotou a řetězem s křížem, na rubu korunovaný znak na plášti před berlou a mečem.
Konec přinesla napoleonská doba. Arcibiskup opustil Salcburk před francouzskou okupací a sekularizace arcibiskupství byla potvrzena roku 1803. Tolary s tímto letopočtem, které ještě objednal, dal nový vládce, kurfiřt Ferdinand III. Toskánský, téměř všechny přetavit a dochovalo se jich jen málo.
