Tolary Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského
Tolary Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského razil wolfenbüttelský vévoda v letech 1589–1613. Mnohé nesou divého muže s vyrvaným stromem, který se v brunšvických zemích stal symbolem Harcu. Jindřich Julius proslul také satirickými tolary proti vzbouřené šlechtě a mohutnými vícenásobnými tolary zvanými lösery.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (1564–1613) z rodu Welfů vládl od roku 1589 brunšvicko-wolfenbüttelskému knížectví a byl zároveň administrátorem biskupství Halberstadt. Ačkoli byl protestant, získal důvěru císaře Rudolfa II., stal se jeho rádcem a zemřel roku 1613 v Praze.
Typickým obrazem jeho tolarů je divý muž s vyrvaným jedlovým stromem. Jako držitel štítu se poprvé objevil na harcských tolarech vévody Ericha II. Brunšvicko-Calenberského; v brunšvických zemích jej však brzy oddělili od znaku a umístili samostatně na jednu stranu mince jako symbol Harcu. Na druhé straně bývá bohatý vévodský znak s přilbami a opis s titulem. Tolar z posledního roku vlády, 1613, nese u divého muže heslo HONESTUM PRO PATRIA.
Proslulé jsou jeho tolary s poselstvím. V letech 1595–1599 dal razit řadu satirických tolarů namířených proti šlechtickým rodům, které se mu postavily: tolar s divým mužem a psem, tolar s brunšvickým lvem trhajícím kozorožce rodu Steinbergů, tolar se stojící Pravdou, tolar s vosami útočícími na lva a tolar s pelikánem, který krmí mláďata vlastní krví, jako obrazem panovníka obětujícího se pro zemi.
Roku 1608 navázal na svého otce, vévodu Julia, v ražbě löserů – mohutných vícenásobných tolarů. Z mincovny v Zellerfeldu jsou známy lösery po pěti i deseti tolarech z roku 1609. Po jeho smrti roku 1613 byl ražen ještě tolar na paměť zesnulého vévody.
