Tolary Jiřího Ludvíka Hannoverského
Jiří Ludvík Hannoverský (1660–1727) byl hannoverským kurfiřtem a od roku 1714 také britským králem Jiřím I. Trůnu se ujal jako nejbližší protestantský dědic, ačkoli bližší příbuzenský nárok mělo šestapadesát katolíků, které zákon vyloučil. Zemřel roku 1727 při návštěvě rodného Hannoverska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Jiří Ludvík Hannoverský (1660–1727) se narodil v Hannoveru a roku 1698 se stal hannoverským kurfiřtem. Vládl tehdy nevelké německé zemi, kterou by dějiny nejspíš minuly, kdyby se o šestnáct let později nestal králem Velké Británie a Irska.
Cestu na britský trůn otevřel zákon o nástupnictví z roku 1701. Ten určil, že koruna připadne protestantské linii rodu, a za dědičku označil Jiřího matku Žofii jako nejbližší protestantskou příbuznou britské královské rodiny. Když roku 1714 zemřela královna Anna a Žofie jen několik týdnů před ní, nastoupil Jiří.
Šlo o krok mimořádný. Genealogicky bližší nárok na trůn mělo šestapadesát osob, všechny ale katolického vyznání, a ty zákon vyloučil. Británie tak dala přednost náboženství před příbuzenstvím a na trůn dosadila panovníka z německého knížectví.
S novým králem se pojí historka o tom, že neuměl anglicky. Novější bádání ji zpřesnilo: angličtinu rozuměl, mluvil i psal jí, plynně ovládal němčinu a francouzštinu, k tomu latinu a část italštiny a nizozemštiny. Vládě se ale nevěnoval s takovou vervou jako jeho předchůdci, což posílilo postavení ministrů a parlamentu.
Zkoušku dostal hned na začátku. Roku 1715 se ve Skotsku vzbouřili jakobité, přívrženci katolického uchazeče Jakuba Stuarta. Povstání ale postrádalo schopné velení i prostředky a do konce roku se zhroutilo.
Zemřel 11. června 1727 na zámku v Osnabrücku při své šesté cestě do rodného kraje. Zůstal posledním britským panovníkem pohřbeným mimo Británii – i jako král se totiž Hannoverska nikdy tak docela nevzdal. Personální unie obou zemí, kterou jeho nástup založil, pak vydržela dalších sto třináct let a rozpadla se až tehdy, když se na britský trůn dostala žena, zatímco hannoverské právo ženskou vládu nepřipouštělo.
