Tolary Jiřího Ludvíka Hannoverského
Tolary Jiřího Ludvíka Hannoverského pocházejí z let 1698–1727, kdy vládl jako brunšvicko-lüneburský kurfiřt a od roku 1714 i jako britský král Jiří I. Razily se z harcského stříbra v mincovnách Clausthal a Zellerfeld; na rubu nesou nejčastěji divokého muže se stromem nebo svatého Ondřeje s křížem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Jiří Ludvík Hannoverský (1660–1727) převzal roku 1698 vládu v Brunšvicku-Lüneburgu s kurfiřtským titulem a roku 1714 nastoupil jako Jiří I. na britský trůn. Jeho tolary se razily v hornoharcských mincovnách Clausthal a Zellerfeld. Na líci nesou obvykle korunovaný mnohopolní znak s latinským opisem začínajícím GEORG LUD.
Zellerfeld byl mincovnou společně spravovanou oběma větvemi Welfů. Mincmistr Rudolf Bornemann, který tam působil v letech 1676–1711, značil své ražby písmeny RB. Z jeho dílny pocházejí tolary s divokým mužem, který drží vyrvaný strom, a s heslem IN RECTO DECUS; za Jiřího Ludvíka se tento typ razil v letech 1700–1711. Divoký muž se stromem se na zellerfeldských tolarech objevuje už od počátku 17. století.
Druhým typickým motivem je svatý Ondřej s křížem a opisem SANCTVS ANDREAS REVIVISCENS, tedy „svatý Ondřej znovu ožívající“. Tolary s ním se razily v Clausthalu a pokračovaly i po roce 1714, kdy už Jiří Ludvík vládl jako britský král.
