Tolary Johana Fridricha
Tolary Johana Fridricha označují větší stříbrné mince spojené s vládcem z rodu brunšvicko-lüneburských vévodů. Pro tuto kategorii jsou důležité jako doklad panovnické reprezentace a měnové praxe raného novověku v rámci severoněmeckých zemí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Výrazný brunšvicko-wolfenbüttelský tolar Jindřicha Julia z roku 1613 zaujme postavou divého muže s vyvráceným stromem a bohatě členěným erbem na rubu. Reprezentativní raně...
Tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1621 pochází z mincovny Ensisheim. Reprezentativní portrét panovníka a bohatě členěný korunovaný erb připomínají mocenskou symboliku...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Tolar patřil v raném novověku k významným stříbrným mincím a v německých zemích se stal běžným nositelem panovnické titulatury i erbovní výzdoby. U mincí připisovaných Johanu Fridrichovi je proto na místě vnímat je především jako oficiální ražby zeměpanského charakteru, nikoli automaticky jako přímý komentář ke každé dobové politické nebo náboženské události.
Johan Fridrich z brunšvicko-lüneburského prostředí náleží do okruhu vládců, jejichž mince vznikaly v rámci členitého uspořádání Svaté říše římské. V takovém prostředí měla mincovní ražba praktickou hospodářskou funkci, ale současně také vyjadřovala legitimitu panovníka, jeho rodové nároky a postavení v rámci říšského řádu.
Na těchto tolarech lze obvykle očekávat důraz na jméno a tituly vládce, heraldické motivy a formálně reprezentativní podobu ražby. Právě erbovní a titulární stránka bývá pro určení a zařazení těchto mincí důležitější než snaha číst v jejich vzhledu příliš konkrétní ideové poselství.
Kategorie je proto vhodné chápat jako soubor tolarových ražeb spojených s konkrétním panovníkem a jeho dynastickým okruhem. Historický význam těchto mincí spočívá hlavně v tom, že dokumentují podobu zeměpanské moci, mincovního hospodářství a reprezentace v německých státech raného novověku.
