Tolary Johanna Ernsta von Thuna
Johann Ernst von Thun (1643–1709) byl salcburským arcibiskupem v letech 1687 až 1709. Pocházel z Prahy a jeho jméno je spojeno s barokní přestavbou Salcburku, na které se podílel architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Ve věcech víry byl přísný a nesmlouvavý; tajné protestanty ve svých horách pronásledoval.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Johann Ernst von Thun (1643–1709) se narodil 3. července 1643 v Praze do rodu Thun-Hohensteinů, jednoho z předních šlechtických rodů habsburské monarchie s kořeny v Tyrolsku i v českých zemích. Církevní dráhu začal jako biskup ve štýrském Seckau a roku 1687 byl dosazen na salcburský arcibiskupský stolec.
Jeho jméno dnes většina lidí zná, aniž by to tušila: podoba barokního Salcburku je z velké části jeho dílem. Do svých služeb získal Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, tehdy začínajícího architekta, a svěřil mu stavbu kolegiátního kostela, kostela Nejsvětější Trojice i zámku Klessheim.
Zajímavé je, čemu se přitom bránil. Přestože byla italská móda ve stavitelství považována za nepřekonatelnou, arcibiskup italský vliv odmítal a dával přednost domácímu pojetí baroka. Salcburk tak získal vlastní tvář, ne jen kopii toho, co se stavělo za Alpami.
Ve věcech víry byl neústupný. Potlačoval tajné protestantství, které v salcburských horách přežívalo, a roku 1697 zavedl pro absolventy univerzity povinnost přihlásit se k učení o Neposkvrněném početí. Předznamenal tak politiku, kterou o generaci později dovedl do krajnosti Leopold Antonín z Firmianu.
Vládu mu komplikovaly spory s katedrální kapitulou i se sousedními biskupy a v říšské politice se přiklonil na stranu odbojného braunavského sněmu proti císaři Josefu I. Oporu měl v papeži Inocenci XII., který jeho postup podporoval.
Zemřel 20. dubna 1709 v Salcburku. Ve své závěti nařídil neobvyklé rozdělení ostatků: srdce mělo spočinout v kostele Nejsvětější Trojice, útroby ve špitálním kostele, mozek v univerzitní kapli a tělo v salcburské katedrále – každá z jeho staveb tak dostala kus svého stavitele. Šlo o zvyk v barokní Evropě známý, málokdy však byl rozepsán tak podrobně.
